Český chaos kolem „válečné daně“: Politolog vytkl nesrozumitelnost, Kalousek si rýpl kvůli miliardám

Nepřehlednou a rozporuplnou situaci vyvolala vyjádření koaličních politiků ohledně zavedení tzv. windfall tax. Vláda se totiž rozhodla zavést toto dlouho diskutované opatření, kterým chce aspoň částečně pokrýt náklady spojené s vysokými cenami energií a válkou na Ukrajině.

Koaliční politici ale podali veřejnosti konfliktní vyjádření ohledně toho, za jaké období budou firmy tuto daň platit. Původní vyjádření vicepremiéra Mariána Jurečky (KDU-ČSL), který novinářům ve středu dopoledne řekl, že by daň měla platit retroaktivně již za rok 2022, vyvolalo pokles akcií na pražské burze i kritiku veřejnosti či opozice, upozornili obratem kritici.

Jurečka přitom nebyl sám, kdo mluvil již o roku 2022. „Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli,“ tvrdila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však později novinářům řekl, že vláda se touto cestou nejspíše nevydá. A chce windfall tax zavést s platností až od roku 2023.

Zmatky kolem „válečné daně“. Podle Jurečky bude platit i letos, Stanjura řekl něco jiného

Ostrá kritika i od Kalouska

Chaos ohledně vládní komunikace zkritizoval například bývalý ministr financí či předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který na Twitteru napsal: „Vyjádření paní Olgy Richterové a Mariána Jurečky k „windfall tax” způsobily dnešní ztrátu hodnoty akcií na burze o cca 30 mld. Kč. Ztráta pro jednoho znamená ovšem zisky pro druhého. Kdybych byl poslanec, chci vyšetřovací komisi na příčiny a motivy toho skandálního kursotvorného zmatku.“

Podobně se vyjádřil i ekonom Lukáš Kovanda, který uvedl: „Osobní PR pirátské poslankyně a lidoveckého předsedy, kteří potřebovali světu tweetovat a zvěstovat kurzotvornou novinu, kterou ovšem neměli vyříkanou s šéfem kasy, připravilo ČEZ o 17,5 miliardy jeho hodnoty, Komerčku o 4,2 a Erste o 8,9 miliardy. Dohromady skoro o 31 miliard.“

Schillerová zmínila podraz

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ČTK řekla, že účinnost daně od příštího roku považuje za jedinou možnou variantu a zkritizovala vládu za komunikační zmatky ohledně platnosti daně. Vyjádření koaličních politiků také označila jako příčinu paniky na pražské burze.

Schillerová dále kritizovala Stanjuru za to, že chce windfall tax připojit k daňovému balíčku a neprojednávat jako samostatný zákon. „Na ničem takovém dohodnuti nejsme a považuji to za podraz. Ministr Stanjura zavádí novou a značně kontroverzní daň a je naprosto nepřijatelné, že nechce umožnit opozici, aby mohla předkládat pozměňovací návrhy,“ uvedla.

Lídři EU nad ránem přijali kroky ke snížení cen energií: Fiala to má za úspěch. Orbán si dohodl výjimku

ANO chce chaos ve vládní komunikaci řešit i ve Sněmovně. Podle Schillerové jde o zásadní pochybení, u kterého není jasné, zda šlo o záměr, nebo hloupost. Pokud by se zástupci vlády nechtěli příští týden na schůzi Sněmovny k věci vyjádřit v rámci mimořádného bodu, chce ANO iniciovat svolání mimořádné schůze. Novinářům to Schillerová řekla po čtvrtečním jednání stínové vlády ANO.

Politolog: Vláda si nemůže dovolit působit takto nesrozumitelně

„Myslím si, že se jedná o jeden z nejvážnějších komunikačních přešlapů členů Fialovy vlády,“ řekl pro Blesk Zprávy politolog Lukáš Jelínek. Jedná se podle něj o věc, o které se diskutuje již velmi dlouho, která veřejnost zajímá a která má samozřejmě vliv i na trhy.

Když vláda „působí dojmem, že její pozice není úplně jednoznačná nebo srozumitelná, tak to pochopitelně více škodí, než prospívá,“ uvedl dále politolog. Obě varianty by podle něj dávaly smysl, vláda si ale „prostě nemůže dovolit působit takto nesrozumitelně.

V rozhodnutí uvést daň v platnost až od roku 2023 pak podle něj mohl hrát roli i strach vlády z případného napadení opatření u soudu. „Kdyby se někdo proti této mimořádné dani za rok 2022 bránil u soudu a uspěl, tak by to byla obrovská, a pravděpodobně i nákladná, vládní prohra. V takové situaci by se vláda klidně mohla i poroučet,“ pokračuje Jelínek pro Blesk Zprávy.

Chápe proto, že vláda „nechtěla šlápnout vedle,“ uvedl ale, že vzhledem k chaosu ve vládních vyjádřeních si není vůbec jistý, jak zodpovědně vláda opatření projednávala.

Ústavní právník: Narazila by retroaktivnost u soudu?

Ohledně možné retroaktivní platnosti za rok 2022 se skutečně objevily i reakce, že by se mohlo jednat o protiústavní postup, s tím však nesouhlasil ústavní právník Jan Kysela. Ten pro ČTK řekl, že kvalifikovanou odpověď by musel opřít o přesný obsah vládního návrhu, který je třeba propojit s judikaturou Ústavního soudu.

Před Ústavním soudem podle něj pak může skončit v zásadě vše, uvedl ale, že by dle jeho názoru nebyl „návrh nutně předurčen ke zrušení.“  Vláda by však měla dělat i jiné, koncepčnější kroky, „aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na několik subjektů, u veřejnosti třeba nepříliš populárních,“ dodal Kysela.

Zmínil také, že zásady právního státu vznikaly jednak v období klidu, jednak v reakci na krize. „Otázkou tudíž je, nakolik všechny či některé zásady a v jaké míře obstojí i ve výjimečných situacích.“ Současná krize podle Kysely ohrožuje společenskou smlouvu spočívající v přesvědčení, že demokracie je dobrá, užitečná a efektivní forma správy věcí veřejných, pokud by nechala padnout do bídy významnou část populace, i když tu „zdroje jsou.“ „Státy mají široké uvážení, co a jak zdaní. Evidentní je, že se objevily extrémní zisky, aniž by se o ně příslušný segment trhu nějak zvláště zasloužil,“ konstatoval Kysela.

Ministři EU schválili plán úspor elektřiny. Energetickým firmám přerozdělí zisk

Zmatek nastal i v jiných zemích

Na celoevropských opatřeních se nedávno dohodla Evropská rada, nějakou formu této daně však již před dohodou v EU zavedly Španělsko, Itálie, Řecko, Rumunsko, Maďarsko či Velká Británie, některé z nich dokonce retroaktivně za část roku 2021. Například v Řecku tak výrobci energií museli platit daň ve výši 90 procent z rozdílu mezi ziskem v daném měsíci a stejném měsíci v předchozím roce, a to už od října 2021.

S platností od listopadu 2021 zavedlo daň i Rumunsko, a to nejprve ve výši 80 procent na rozdíl mezi státem stanovenou cenou a cenou, za kterou výrobci elektřinu prodali. Na konci léta pak tuto daň zvýšilo na 100 procent a zavedlo i 98procentní daň na všechny obchody s elektřinou. To vyvolalo kritiku a obavy, že firmy nemusí takovou daňovou zátěž ustát, zejména pokud se již dopředu dohodly elektřinu dodat za tehdejší ceny, ale daň by měly platit z cen současných.

Velká Británie, která prochází v posledních měsících turbulentním obdobím, zavedla v červenci dodatečnou daň 25 procent na zisky z fosilních paliv. Nyní již dosluhující premiérka Liz Trussová pak po svém zářijovém nástupu do funkce slíbila, že žádná další mimořádná daň nebude, nedávno ale její vláda zavedla „de facto válečnou daň“ formou stropu na příjmy z obnovitelných zdrojů energie. Příjmy z fosilních paliv přitom zastropovány nebyly, což vyvolalo kritiku průmyslu i veřejnosti.

Stát s drahými energiemi pomůže více velkým firmám! Vláda rozšířila podporu

V Itálii pak vládnoucí garnitura uvalila na elektrárenské odvětví jednorázovou daň ve výši 25 % ze zisků, které mezi říjnem 2021 a dubnem 2022 stouply v meziročním porovnání o více než 5 milionů eur.  Oproti původním předpokladům, podle kterých Itálie chtěla získat 10 až 11 miliard eur, však v září dle Reuters vybrala pouze 2 miliardy, protože tisíce firem odmítly daň zaplatit, a některé z firem se proti dani hodlají bránit soudní cestou.

Záměr mimořádnou daň zavést kromě výše zmíněných zemí již před opatřením Evropské rady oznámily i další státy, mimo jiné Německo, Slovensko, Nizozemsko, Polsko či Francie. Právě Francie je ale zatím jedinou zemí, ve které parlament schválení mimořádné daně odmítl.