Novinářka, která označila Putina za vraha: Utekla z Ruska i s dcerkou (11)
Ruská novinářka Marina Ovsjannikovová, které úřady nařídily domácí vězení kvůli její kritice války na Ukrajině, uprchla společně se svou dcerou z Ruska. Agentuře AFP to řekl její advokát Dmitrij Zachvatov. Ovsjannikovová se stala známou v polovině letošního března díky svému protestu proti válce na Ukrajině ve vysílání ruské státní televize.
Potvrzení novinářčina útěku z Ruska přichází asi dva týdny poté, co média informovala, že ji ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob. Kde přesně se novinářka s dcerou nachází, není jasné, její advokát ale agentuře RIA Novosti řekl, že jde o jednu z evropských zemí.
„Daří se jim dobře. Čekají, až se budou moci veřejně vyjádřit, ale zatím to není jisté,“ citovala agentura AFP advokáta.
Ovsjannikovová od doby, kdy Rusko vede válku na Ukrajině, dostala několik pokut za nepovolené protesty a „diskreditaci“ ruské armády. Čelí také trestnímu stíhání za šíření „lživých informací“ kvůli tomu, že minulý měsíc při protestu u Kremlu poukázala na smrt stovek dětí při ruské invazi na Ukrajinu. Za lživé ruské úřady pokládají jakékoliv informace, které se odchylují od jejich oficiálního výkladu ruské invaze na Ukrajinu.
Ovsjannikovová sama dlouhá léta pracovala pro televizi Pervyj kanal, která je spojována se šířením dezinformací o válce na Ukrajině a prokremelskou propagandou. Právě v jejím vysílání se žurnalistka v březnu objevila s plakátem odsuzujícím invazi na Ukrajinu. Po ukončení spolupráce s ruskou televizí se Ovsjannikovová stala přispěvatelkou německého deníku Die Welt. Vydala se pracovně i na Ukrajinu, odkud ji ale podle jejích vlastních slov musela redakce německého listu evakuovat, protože její působení v zemi tvrdě kritizovali novináři jiných médií.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
