Na Ukrajinu míří české tramvaje a autobusy. Vozy posílá Praha a Brno, přidají se další města
Města Praha a Brno se rozhodla darovat starší tramvaje a autobusy některým ukrajinským obcím. Ruští okupanti během invaze zničili stovky dopravních prostředků včetně samotných dep. Česká republika Ukrajině prodává tramvaje již od sedmdesátých let, Ukrajincům jsou tak stroje dobře známé. „Všechny městské firmy budou pomáhat svým sesterským společnostem na Ukrajině,“ uvedl vedoucí odboru komunikace Dopravního podniku hlavního města Prahy Daniel Šabík.
Praha pošle dvacet tramvají východoukrajinskému Charkovu a dva autobusy západnímu městu Chmelnyckyj. Pomocnou ruku přiloží i Brno, které daruje Charkovu dvě tramvaje a šest autobusů. Stroje měly být Ukrajině původně prodány, zastupitelstva obou měst se ale nakonec rozhodla dopravní prostředky darovat v rámci humanitární pomoci.
Součástky ze zničených strojů
„V den napadení Ukrajiny Ruskem pražské zastupitelstvo rozhodlo, že Praha a všechny městské firmy budou pomáhat svým sesterským nebo bratrským společnostem, které jsou na Ukrajině,“ uvedl Šabík. K věci se vyjádřil i člen představenstva Dopravního podniku hlavního města Prahy Jan Šurovský.
„Jedná se o vozy, které opravdu tam znají i z těch sérií, i ty naše modifikace, čili neměl by to z mého pohledu být problém,“ konstatoval. „Je samozřejmě možné, že budou kolegům chybět nějaké díly, tak si budou muset vypomoci rozebráním asi těch tramvají, které už tam jsou a které už třeba utrpěly při bombardování charkovského depa.“
V provozu od 70. let
„Občané Charkova a dalších ukrajinských měst znají tyto tramvaje velmi dobře. Skoro 70 procent ukrajinských tramvají bylo vyrobeno v České republice,“ informoval server Radio Free Europe. „Model Tatra T3 se v Charkově používá od roku 1977. A toto není jediný dar od České republiky.“
Na konci září zničili Rusové přes sto autobusů zaparkovaných v dněpropetrovském depu, stovky vozidel poničili i v dalších městech. V okupovaných obcích, které v průběhu války skončily pod ruskou nadvládou, mnohdy žádné dopravní prostředky nejezdí.
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informuje o čtyřech zabitých a desítkách zraněných, neupřesnil ale, zda se to týká jen Kyjeva, nebo celé země. Rusové při útoku na Ukrajinu podle něj použili zhruba 430 dronů a 18 střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.
