V ruské vsi se nepodařilo mobilizovat nikoho. Chlapi utekli do lesa, vymlouvají se na bobule
Ve vsi Šjoltozero v ruské Karélii se úřadům v rámci částečné mobilizace nepodařilo předat ani jediný povolávací rozkaz, protože všichni muži odešli do lesů. Uvedl to ruský list Moskovskij komsomolec s odvoláním na zpravodajský kanál Baza, působící v aplikaci Telegram.
Vedení vsi tvrdí, že právě vrcholí sezona sběru lesních plodů, a tak nikdo neví, kam se všichni poděli. Každopádně povolávací rozkazy se předat nepodařilo a na vojenskou správu se nikdo ze vsi nedostavil.
Obdobně podle listu dopadla mobilizace i v další karelské vsi Rybreka, kde se úřadům podařilo povolat do armády jen několik mužů. Většina tamních vojáků v záloze prý také po lesích sbírá plody klikvy.
Šjoltozero a Rybreka jsou vsi obývané převážně příslušníky málo početného ugrofinského národa Vepsů (někdy psáno Väpsů), který nečítá více než 6500 duší. Šjoltozero, které má asi osm stovek obyvatel, je jedním ze středisek jejich kultury, poznamenal běloruský portál Naša Niva.
„Vepsové ze zákona vůbec nepodléhají branné povinnosti, protože příslušníkům tak malých národů je povoleno vykonávat alternativní službu namísto vojenské. Ale v dnešním Rusku se na zákony moc nehledí,“ dodal běloruský server.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna.
Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
„Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal.
