Na finsko-ruské hranici je rušno: Rusové prchají kvůli mobilizaci. Finové to ale zatím zvládají
Na ruské hranici s jihem Finska je dnes poměrně rušný provoz. Ve srovnání s minulým týdnem překročilo hranici zhruba dvakrát více lidí, napsal zpravodaj agentury Reuters z místa. Rusové začali ve velkém opouštět svou zemi po středečním vyhlášení částečné mobilizace. Finská vláda ve čtvrtek uvedla, že uvažuje o zákazu vstupu do země pro většinu ruských cestujících, včetně turistů.
Finské pozemní hraniční přechody jsou pro ruské občany jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Mnoho evropských zemí včetně České republiky totiž před Rusy prakticky uzavřelo své fyzické hranice i vzdušný prostor kvůli invazi na Ukrajinu. Evropská komise nechala na jednotlivých zemích, zda budou Rusům vyhýbajícím se odvodu udělovat azyl.
Ve čtvrtek překročilo hranice Finska zhruba 7000 lidí, z toho 6000 mělo ruský pas. Podle údajů pohraničníků je to nárůst o 107 procent proti předchozímu čtvrtku. Tři lidé ve čtvrtek požádali o azyl, v předchozím týdnu tak neučinil nikdo.
Dnes se nejdéle čeká na hraničním přechodu Vaalimaa, fronta aut měla ráno asi 500 metrů a od čtvrtka se prodlužovala, řekl agentuře Reuters pohraničník. „Neobvykle dlouhé fronty“ se podle něj tvoří i na přechodu Nuijamaa. Oba přechody patří k nejbližším od ruského Petrohradu. Finsko-ruská hranice měří přes 1300 kilometrů.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Ukrajina je připravena na další mírové rozhovory s Ruskem, řekl podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Sybiha, konkrétní datum však neuvedl.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
