Na finsko-ruské hranici je rušno: Rusové prchají kvůli mobilizaci. Finové to ale zatím zvládají
Na ruské hranici s jihem Finska je dnes poměrně rušný provoz. Ve srovnání s minulým týdnem překročilo hranici zhruba dvakrát více lidí, napsal zpravodaj agentury Reuters z místa. Rusové začali ve velkém opouštět svou zemi po středečním vyhlášení částečné mobilizace. Finská vláda ve čtvrtek uvedla, že uvažuje o zákazu vstupu do země pro většinu ruských cestujících, včetně turistů.
Finské pozemní hraniční přechody jsou pro ruské občany jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Mnoho evropských zemí včetně České republiky totiž před Rusy prakticky uzavřelo své fyzické hranice i vzdušný prostor kvůli invazi na Ukrajinu. Evropská komise nechala na jednotlivých zemích, zda budou Rusům vyhýbajícím se odvodu udělovat azyl.
Ve čtvrtek překročilo hranice Finska zhruba 7000 lidí, z toho 6000 mělo ruský pas. Podle údajů pohraničníků je to nárůst o 107 procent proti předchozímu čtvrtku. Tři lidé ve čtvrtek požádali o azyl, v předchozím týdnu tak neučinil nikdo.
Dnes se nejdéle čeká na hraničním přechodu Vaalimaa, fronta aut měla ráno asi 500 metrů a od čtvrtka se prodlužovala, řekl agentuře Reuters pohraničník. „Neobvykle dlouhé fronty“ se podle něj tvoří i na přechodu Nuijamaa. Oba přechody patří k nejbližším od ruského Petrohradu. Finsko-ruská hranice měří přes 1300 kilometrů.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality.
Podle vyšetřovatelů Češka od listopadu 2023 do června letošního roku působila v ukrajinské armádě. Soudem byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
