Na finsko-ruské hranici je rušno: Rusové prchají kvůli mobilizaci. Finové to ale zatím zvládají

Druhý den mobilizace v Rusku ukázal, že už se jí sotva dá říkat částečná, napsala dnes ruská redakce BBC. Lidé po celém Rusku dostávali povolávací rozkazy, doma nebo i v práci, a to v jakoukoli denní nebo noční hodinu, a rovnou byli posazeni do letadel nebo autobusů, které je převezly do středisek vojenské správy nebo přímo k jednotkám. Hlásit se na vojenskou správu měli v některých případech i lidé bez zkušeností z armády, otcové čtyř a více dětí, a dokonce i muži nad 60 let věku.

Také americký institut pro studium války ISW uvedl, že ruské úřady už porušují slíbené podmínky částečné mobilizace. Upozornil například na video, na němž údajně policie odvádí přímo z výuky studenty univerzity v Burjatsku.

„Budou chytat všechny, na koho dosáhnou,“ řekl v rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja odborník na bezpečnost Pavel Luzin. Ruské úřady ale i tak podle něj budou mít problém naverbovat 300.000 rezervistů se zkušeností z armády, což je záměr ohlášený ve středu ministrem obrany Sergejem Šojguem. Povolávací rozkazy se sice v Rusku vydávají ve velkém, ale ne všichni adresáti je přijímají, podotkl Luzin.

Majitel Sklárny a minipivovaru v Harrachově na Jablonecku František Novosad se rozhodl kvůli vysokým cenám plynu zastavit v listopadu výrobu a na dva měsíce vyhasit sklářskou pec. Většinu z 90 zaměstnanců plánuje propustit. Vyrábět chce znovu od poloviny ledna.

Zatímco letos firma musela nakupovat plyn za spotové ceny v průměru za 200 eur za megawatthodinu (4900 Kč), na příští rok má plyn zajištěný za výrazně nižší cenu 26 eur (640 Kč), řekl dnes ČTK Novosad.

Sklářská výroba patří k energeticky velmi náročným odvětvím, i když se podle Novosada snaží firma šetřit a sklo taví jen obden, spotřebu výrazně snížit nedokáže. Malá krkonošská sklárna spotřebuje ročně kolem 8000 megawatthodin plynu. Zatímco loni za něj za celý rok zaplatila 4,5 milionu korun, letos už náklady na plyn překročily 20 milionů a ještě není konec roku. „Utratili jsme už i 12 milionů, které jsme si v minulých letech našetřili na novou pec,“ řekl majitel sklárny.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov dnes prohlásil, že pošle tři své nezletilé syny bojovat na Ukrajinu. Informovala o tom stanice BBC a agentura AFP. O víkendu vůdce ruské autonomní republiky reagoval na zprávu o ústupu Rusů z Lymanu příspěvkem na sociálních sítích, ve kterém vyzval k použití taktické jaderné zbraně s nižší účinností na „příhraničních územích“, tedy v regionu, který Rusko anektuje.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v reakci uvedl, že Moskva dává přednost „vyváženému přístupu“ k otázce nukleárních zbraní.

„Je to velice emotivní moment. Šéfové regionů mají právo vyjádřit svůj názor. Ale i v těžkých okamžicích by emoce měly zůstat stranou jakéhokoliv hodnocení. Proto se raději držíme vyvážených, objektivních hodnocení,“ řekl novinářům Peskov. Použití jaderných zbraní se podle něj řídí příslušnou doktrínou.

Ruská jaderná doktrína umožňuje použití nukleárních zbraní, pokud budou proti zemi použity tyto nebo jiné zbraně hromadného ničení, popřípadě pokud bude Ruská federace čelit existenční hrozbě při použití konvenčních zbraní. Kreml dal zároveň už dříve najevo, že jaderná ochrana se bude vztahovat i na čtyři oblasti Ukrajiny, které Moskva právě anektuje, píše agentura Reuters.