Na finsko-ruské hranici je rušno: Rusové prchají kvůli mobilizaci. Finové to ale zatím zvládají
Na ruské hranici s jihem Finska je dnes poměrně rušný provoz. Ve srovnání s minulým týdnem překročilo hranici zhruba dvakrát více lidí, napsal zpravodaj agentury Reuters z místa. Rusové začali ve velkém opouštět svou zemi po středečním vyhlášení částečné mobilizace. Finská vláda ve čtvrtek uvedla, že uvažuje o zákazu vstupu do země pro většinu ruských cestujících, včetně turistů.
Finské pozemní hraniční přechody jsou pro ruské občany jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Mnoho evropských zemí včetně České republiky totiž před Rusy prakticky uzavřelo své fyzické hranice i vzdušný prostor kvůli invazi na Ukrajinu. Evropská komise nechala na jednotlivých zemích, zda budou Rusům vyhýbajícím se odvodu udělovat azyl.
Ve čtvrtek překročilo hranice Finska zhruba 7000 lidí, z toho 6000 mělo ruský pas. Podle údajů pohraničníků je to nárůst o 107 procent proti předchozímu čtvrtku. Tři lidé ve čtvrtek požádali o azyl, v předchozím týdnu tak neučinil nikdo.
Dnes se nejdéle čeká na hraničním přechodu Vaalimaa, fronta aut měla ráno asi 500 metrů a od čtvrtka se prodlužovala, řekl agentuře Reuters pohraničník. „Neobvykle dlouhé fronty“ se podle něj tvoří i na přechodu Nuijamaa. Oba přechody patří k nejbližším od ruského Petrohradu. Finsko-ruská hranice měří přes 1300 kilometrů.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
