Zelenskyj: Ukrajinu osvobodíme navzdory Putinovým výhrůžkám jadernými zbraněmi, Rusové utíkají z boje
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory výhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v dnešním rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo. Putin chce s její pomocí „utopit Ukrajinu v krvi svých vojáků“, míní Zelenskyj.
Ukrajinský prezident Zelenskyj si nemyslí, že se Putin odhodlá k použití jaderných zbraní proti Ukrajině, nedokáže to ale vyloučit. „Nemyslím si, že svět připustí, aby nasadil tyto zbraně,“ řekl Zelenskyj. Přesto podle něj existují rizika, neboť „do hlavy tomuto člověku nevidíme“.
Výhrůžkám se však Ukrajina nepodvolí, bude „krok za krokem“ postupovat podle svých plánů a osvobodí své území, dodal Zelenskyj. „Zítra může Putin říct: ,Chceme kromě Ukrajiny také část Polska, jinak použijeme jaderné zbraně.‘ Na takovéto kompromisy nelze přistoupit,“ řekl.
Putin dnes ráno vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci. Prohlásil, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Západní státy Putin obvinil z jaderného vydírání a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. Kyjev již dříve uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace svědčí o tom, že Moskvě nevycházejí válečné plány.
Ruský prezident podpořil také konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Podle Zelenského „pseudoreferenda“, která by se měla konat již tento týden, „90 procent států neuzná“.
Vyhlášení částečné mobilizace podle Zelenského ukazuje, že má Rusko „problémy s důstojníky“ a dalšími armádními příslušníky a že jeho jednotky na Ukrajině „utíkají z boje“. „Naše tajné služby a naši spojenci to již říkali. Mobilizaci prováděl (Putin) celý poslední měsíc,“ dodal ukrajinský prezident.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Prezident Ukrajiny dále uvedl, že pravděpodobnost jednání s Putinem o konci války na Ukrajině se po dnešku snížila. Zopakoval, že rozhovory budou možné teprve poté, co Rusko stáhne z Ukrajiny všechny své vojáky. S Putinovým režimem lze vyjednávat jen z pozice síly, proto musí být ukrajinská armáda podle Zelenského v první řadě silná na bitevním poli.
Ochota ruského vedení uznat výsledky referend ale podle něj ukazuje, že válka nyní diplomatické řešení nemá. Vyzval také spojence k pokračování dodávek zbraní, především západních tanků, které jsou podle něj pro Ukrajinu „otázkou přežití“.
