Putin obvinil Západ z jaderného vydírání, Rusko se zbraně „nebojí použít“. Expert: Útok nehrozí
Nejen o částečné mobilizaci mluvil ruský prezident Vladimir Putin ve svém ranním projevu. Západ také obvinil z jaderného vydírání a vzkázal, že se Rusko zbraně nebojí použít. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra nicméně v praxi jaderný útok nehrozí, Rusko by tím ničeho nedocílilo. „Na Ukrajině není ani žádný vojenský cíl, na který by mohli nějakou atomovku použít,“ řekl pro Blesk.
Putin v projevu v souvislosti s jaderným vydíráním zmínil ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou okupují ruské invazní síly, přičemž Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z jejího ostřelování. Obvinil dále vysoké představitele předních zemí NATO z prohlášení o „možnosti a přípustnosti použití zbraní hromadného ničení proti Rusku - jaderných zbraní“.
Šéf Kremlu zároveň pohrozil Západu ruskou reakcí. „Těm, kteří si dovolují taková prohlášení na adresu Ruska, chci připomenout, že naše země také disponuje různými prostředky ničení,“ uvedl Putin. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu - tohle není blafování,“ prohlásil šéf Kremlu. Rusko má podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.
Analytik: Rusko by si jen pohoršilo
Podle Visingra nikdo za půl rok války už Putinovy jaderné výhrůžky nebere příliš vážně. „K čemu by jim to bylo? Ukrajinci by bojovali dál a proti Rusku by se obrátil celý svět včetně Číny. Všichni by je odřízli. Oni nemají žádnou cestu ven z toho. Dostali se sami do situace, která nemá dobré východisko,“ komentuje potenciální ruský jaderný útok na Ukrajinu.
Zamýšlí se nad tím, zda poslední Putinovy kroky povedou k velké vojenské porážce Ruska. „Už teď se v poslední době čím dál víc množí prognózy a varování, že tohle povede k rozpadu Ruska třeba na 20 států, z nichž polovička se bude ohánět jaderným arzenálem, a to už potom přestane být legrace,“ uvedl analytik.
Čína vyzývá k dialogu
Na slova o jaderném vydírání reagovalo i čínské ministerstvo zahraničí. Všechny strany by se měly pokusit najít řešení na bezpečnostní obavy protistrany, uvedl mluvčí ministerstva Wang Wen-pin podle agentury Reuters na pravidelném setkání s tiskem.
Čína si ohledně více než půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu zachovává neutralitu. Pozornost ale vyvolala nedávná vyjádření po schůzce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s Putinem na summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Ruský prezident tehdy řekl, že „chápe obavy“ Číny kolem konfliktu na Ukrajině a slíbil, že Moskva udělá vše pro to, aby skončil co nejdřív.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
