Putin předstírá, že za nic nemůže: Vysoké ceny plynu si Evropa způsobila sama, prohlásil
Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské „speciální operace“, jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.
Putin také uvedl, že Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok. Před novináři ruský prezident rovněž prohlásil, že plán „speciální vojenské operace“ zůstává stejný a nemění se.
„Ruské ozbrojené síly podnikly na Ukrajině několik citelných úderů. Řekněme, že to byly výstražné údery. Pokud se bude situace dál vyvíjet podobně, naše reakce bude vážnější,“ řekl. Doplnil, že na Ukrajině nebojuje celá ruská armáda, ale jen vojáci na základě smluvního vztahu. V ruských ozbrojených silách slouží také vojáci základní služby.
Ukrajinu dnes Putin obvinil, že se na ruském území pokouší o „teroristické útoky“, a to i v okolí jaderných elektráren. Rusko je přitom samo už dlouhou dobu terčem mezinárodní kritiky poté, co jeho síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z pokračujících útoků na ni, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím marně žádá zřízení demilitarizované zóny v okolí rozlehlého zařízení.
Moskva dlouhodobě vysvětluje invazi na Ukrajinu jako svou vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala „Západem ovládaná“ Ukrajina, a viní Kyjev z několikaletého útlaku ruskojazyčných obyvatel Donbasu. Putin sám v únoru, když útok začínal, hovořil o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ sousední země.
Ruská válka na Ukrajině si vyžádala tisíce mrtvých a zdecimovala ukrajinská města, podle pozorovatelů se ale přesto ruským silám nepodařilo dosáhnout stanovených cílů. Z Ukrajiny však dál denně přicházejí zprávy o ruských útocích na civilní infrastrukturu či rezidenční oblasti.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 ve společném prohlášení uvedli, že jejich země navyšují ekonomické náklady, kterým musí čelit Rusko kvůli své pokračující válce proti Ukrajině. Odsoudili také útoky na ukrajinskou energetiku a uvedli, že současná frontová linie má představovat začátek pro jednání o míru.
Podle ministrů Spojených států, Kanady, Británie, Německa, Francie, Itálie a Japonska je naléhavé vyhlásit na Ukrajině příměří. „Souhlasíme s tím, že současná frontová linie by měla být počátečním bodem pro jednání,“ stojí v prohlášení. Země také vyjadřují podporu Ukrajině a odsuzují ruské útoky na její energetickou soustavu.
O dobytí Pokrovska ruskými jednotkami, ani o obklíčení ukrajinských sil v tomto východoukrajinském městě nemůže být řeč, ujistil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj po inspekci tohoto úseku fronty na východě Ukrajiny a poradě s veliteli. Generál na sociální síti napsal, že boj pokračuje.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
