Německo převzalo kontrolu nad svou částí Rosněftu. Nezákonné, zvažujeme soud, zní z Ruska

Ruská společnost Rosněfť označila přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný. Dodala, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

„Převzetí kontroly nebylo jednoduchým rozhodnutím, bylo ale nezbytné kvůli energetické bezpečnosti,“ řekl na tiskové konferenci kancléř Olaf Scholz. Provoz rafinerie ve Schwedtu je podle něj zajištěn. „Pracovní místa a jejich budoucnost ohrožena není,“ řekl Scholz.

Ministr hospodářství Robert Habeck na společné konferenci se Scholzem a braniborským premiérem Dietmarem Woidkem řekl, že převzetí správy bylo pečlivě a podrobně naplánováno. Rafinerie ve Schwedtu a také rafinerie v sasko-anhaltské Leuně, která rovněž zpracovává ruskou ropu, mají podle něj dostatečné zásoby suroviny pro další produkci.

Kreml plný alkoholiků? Putinovi blízcí od začátku války víc pijí, na poradách nesrozumitelně mumlají

Scholz poznamenal, že zařízení v Leuně se dlouhodobě připravuje na přechod na jiné zdroje ropy. Na dotaz novinářů dodal, že Německo je pro případ zastavení dodávek ruské ropy připraveno.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že vláda převzetím německé části Rosněfti do správy postupuje podle zákona o energetické bezpečnosti a že toto rozhodnutí je základem pro zachování provozu rafinerie v braniborském Schwedtu, kde drží většinu Rosněfť. Tato rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba.

Braniborský premiér Woidke kvůli nejisté budoucnosti rafinerie před týdnem otevřeně vyzval spolkovou vládu, aby zajistila provoz zařízení a udržení pracovních míst. Rafinerie PCK má asi 1200 zaměstnanců a v regionu platí za významný hospodářský podnik.

Válka Rusko vs. Ukrajina

23. 4. 2024

12:11

23. 4. 2024

Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.

11:37

23. 4. 2024

Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci, který bude obsahovat 1600 střel, 400 vozů a téměř čtyři miliony kusů munice. Podle britských médií to oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka před jeho dnešní cestou do Varšavy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Sunakovi telefonicky poděkoval za novou pomoc, která počítá i s dalšími 500 miliony liber (11,8 miliardy korun), čímž Londýn zvýší letošní finanční podporu pro Kyjev na tři miliardy liber.

„Pokud bude (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi dovoleno uspět v této útočné válce, nezastaví se na polské hranici,“ upozornil Sunak před cestou do Polska, které s Ukrajinou sdílí téměř 500 kilometrů dlouhou hranici. Podle britského premiéra je pro evropské země účinná obrana Ukrajiny otázkou vlastní bezpečnosti.

11:14

23. 4. 2024

Ukrajinští vojáci v první linii tvrdí, že konečný souhlas amerického Kongresu s balíčkem vojenské pomoci ve výši 60 miliard dolarů bude obrovským povzbuzením pro morálku. Představitelé v Kyjevě se munici pokusí co nejdříve dostat tam, kde je potřeba. Stále to ale bude značný logistický problém. Institut pro studium války naznačuje, že Rusko se může pokusit zaútočit na dopravní sítě, jako jsou železnice, aby zkomplikovalo distribuci vojenské pomoci, píše agentura Unian.

Scholz dnes ujistil, že zařízení ve Schwedtu má v regionu budoucnost a že v rámci rozvojových opatření tam bude v příštích letech investována jedna miliarda eur (24,5 miliardy Kč). To potvrdil i Habeck. „Na budoucnosti Schwedtu pracujeme,“ řekl.

Převzetí správy ministerstvo hospodářství podle dostupných dokumentů nařídilo ve středu, v účinnost ale rozhodnutí vstoupilo dnes zveřejněním ve Spolkovém věstníku. V něm je rovněž uvedeno, že síťový regulátor bude mít oba podniky pod kontrolou zatím do 15. března 2023. Náklady na správu nesou samy obě společnosti.

Rosněfť se podílí na zpracovatelské kapacitě ropy v Německu asi 12 procenty, což z ní činí jednu z největších rafinerských společností v zemi. Německo se ale snaží dosáhnout nezávislosti na energetických surovinách z Ruska.

Od 5. prosince začne v Evropské unii platit embargo na dovoz ropy z Ruska. Dočasně z něj bude vyňata přeprava suroviny ropovodem Družba, přes který se dostává ropa nejen do Německa, ale i do České republiky. Habeck se Scholzem v minulosti naznačili, že výjimku z embarga uplatnit nehodlají. Habeck už dříve řekl, že rafinerie ve Schwedtu by mohla ropu místo z Družby získávat přes severoněmecký Rostock a polský Gdaňsk.