Začalo to Krymem, skončí to Krymem: Rusové včetně velitelů ve strachu opouštějí anektovaný poloostrov
Na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, žije mnoho kremelských velitelů, jejich rodin a Rusů, kteří na zabraný poloostrov přesídlili. Nyní to vypadá, že se okupanti narychlo balí, prodávají domy a odjíždějí. Velitelé – vojenští i příslušníci ruské tajné služby FSB – posílají domů své rodiny. Mluví se také o obnovení mírových hovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev a jeho protiofenziva slaví velké úspěchy a vytlačují okupující Rusy. Prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil osvobození Ukrajiny v plném rozsahu, myslel tím i Krym?
Ukrajinské úřady prozradily, že se Moskva pokouší znovu otevřít mírová vyjednávání. Téměř totožně s touto informací ukrajinská rozvědka s odkazem na svoje agenty uvedla, že se Rusové snaží opustit Krym, informoval list Daily Mail. Rusy podle všeho mělo vyděsit protitažení Ukrajiny, zvláště pak vyhnání ruských vojsk z Melitopolu a okolí. Melitopol se nachází jen 112 kilometrů od krymských měst.
Mírové hovory? Možná za pár měsíců
Ukrajinská vicepremiérka pro euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová v rozhovoru pro stanici France24 potvrdila, že se Moskva snaží obnovit mírová jednání. „Ukrajina nikdy jednání neodmítala. Ale vzhledem k těžkým zločinům, které Rusko v naší zemi spáchalo a dál páchá, je motivace k rozhovorům jiná, než byla v únoru,“ řekla pro francouzskou televizi. Vicepremiérka se domnívá, že této situace je potřeba využít k osvobození dalších ukrajinských území. „Potom budeme připraveni na rozhovory, které se nebudou zakládat na ruských ultimátech, ale na něčem, co nejenom pomůže ukončit válku, ale také odvrátit další válku v naší zemi,“ shrnula Stefanišynová.
Experti neočekávají okamžité obnovení mírových hovorů, ke společnému stolu by Kyjev a Moskva mohly zasednout nejdřív za pár měsíců. S tím souhlasí i Stefanišynová a doplnila, že je cílem získat pod ukrajinskou kontrolu celý Donbas a právě i Krym. Prezident Zelenskyj znovu získání Krymu považuje za jednu z priorit. I to snad živí strach tamních ruských rezidentů.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.
V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.
Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.
Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.
Odchod z Krymu
„Úspěšné akce našich obránců nutí samozvané ruské autority na dočasně okupovaném Krymu a ty na jihu naší země urychleně přemisťovat svoje rodiny na území Ruské federace,“ komentoval pro tisk mluvčí ukrajinského rozvědky. „Zástupci okupační správy Krymu a zaměstnanci FSB a vojenští velitelé umístěných vojenských jednotek se potajmu na Krymu pokoušejí prodat své domovy a evakuovat příbuzné z poloostrova,“ objasnil situaci na Krymu.
K pokusům o prodej domů na Krymu dochází, i když to Rusko zakázalo, stejně tak omezilo pohyb svých občanů přes hranice. Navíc se Kreml snaží cenzurovat zprávy o ukrajinských vítězstvích, to, co se děje na Krymu, svědčí o tom, že se mu to nedaří, poukázali zástupci ukrajinské rozvědky. Moskva mezitím zlehčuje nebezpečí, která mohou hrozit poloostrovu, to ruští vojáci jsou si jich vědomi. Zisk Krymu je pro obě strany symbolický. Poloostrov rovněž nabízí snadný přístup k Azovskému moři a kontrolu nad částí Černého moře. V Sevastopolu je obří námořní základna.
Krym zatím nebyl přímo ohrožen, s tím jak ruské jednotky prchají a stahují se a ukrajinská fronta se posouvá, se však situace může brzy změnit. Zvláště pokud Ukrajinci získají Melitopol. Přiblížením ke Krymu by se Kyjevu podařilo přerušit „most“ mezi Krymem a Donbasem, tím by Rusku odřízli jednoduché a přímé zásobovací cesty. Ruští vojáci na Krymu by měli jen jeden zásobovací kanál, a to skutečný most přes Kerčský průliv. Tento spojovací most by se okamžitě stal cílem – poměrně snadným – ukrajinských jednotek.
Pád Krymu by nepřežil Putinův režim
Pokud by Ukrajina získala kontrolu nad Krymem, zasadila by tak fatální ránu ruské invazi a tím i režimu Vladimira Putina, tohle by jeho vláda nemohla přežit. „Začalo to Krymem, skončí to Krymem,“ prohlásil několikrát Zelenskyj.
