Došlo k útoku na Putinovu limuzínu?! A podivné informace o potratu prezidentovy milenky Kabajevové
Limuzína Vladimira Putina byla údajně napadena během cesty ruského prezidenta do své rezidence. Uvádí to britský deník Daily Mail s odkazem na telegramový kanál General SVR. Kanál, který má údajně přístup k tajným informacím z Kremlu, informoval také o tom, že po incidentu zmizeli členové Putinovy ochranky. V jiném příspěvku zase tvrdí, že Putin posílá svou milenku na potrat. Informace zatím nelze ověřit.
Podle nepotvrzených informací došlo k útoku na limuzínu, kterou se v Moskvě přepravoval Vladimir Putin (69). Média uvádí, že došlo k hlasité ráně u levého předního kola, z auta se následně vyvalil kouř.
Cestu zablokovala sanitka, řidiče našli mrtvého
Kanál General SVR uvádí, že vůz odjel do bezpečí a Putin je nezraněn. Ruský prezident zrovna podle kanálu cestoval do své rezidence v koloně pěti obrněných vozů.
„Během cesty bylo první doprovodné auto zablokované sanitkou, druhé projelo bez zastavení. Od levého předního kola se následně ozvala hlasitá rána. I přes problémy s ovládáním se auto dostalo do bezpečí,“ informuje kanál, jenž pravidelně zveřejňuje údajně zasvěcené informace o Putinovi a Kremlu.
Podle General SVR bylo později nalezeno tělo muže, který řídil sanitku a zablokoval cestu prvnímu z vozů. Kanál ale neposkytuje žádné pádné důkazy a podrobnosti o „útoku“ jsou údajně „utajované“.
Schytala to ochranka
Vedle řidiče sanitky útok údajně odnesli i členové ochranky, tvrdí dále telegramový server. „Jen úzký okruh lidí věděl o pohybu prezidenta - a všichni byli z prezidentské bezpečnostní služby. Po incidentu tři z nich zmizeli.“ Jejich vůz byl nalezen prázdný jen několik kilometrů od incidentu.
Spekuluje se tak, že byli lidé z bezpečnostní služby potrestáni za to, že prozradili informace o pohybu vůdce Ruské federace.
Kabajevová musela na potrat?
Kanál SVR se také zaměřil na údajnou milenku Vladimira Putina, tedy na olympijskou gymnastku Alinu Kabajevovou (39). Kabajevová má s vůdcem Kremlu údajně několik dětí, v květnu začala kolovat informace, že pár čeká dalšího potomka. Nyní už tomu tak ale není, Putin svou dlouholetou milenku údajně poslal na potrat.
Potrat je údajně důvodem, proč se nyní Kabajevová neobjevuje na veřejnosti. Naposledy byla viděna v první polovině června v Petrohradě. Vztahy Putina s Kabajevovou jsou nyní na bodu mrazu, dodává kanál. U ženy navíc došlo po zákroku ke zdravotním problémům. Dodáme, že vztah Putina s Kabajevovou nebyl oficiálně potvrzen a Putin má oficiálně uznané dvě děti - Marii (37) a Jekatěrinu (35).

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.

Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.

Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.