Víza pro ruské turisty: Problém rozdělující EU. Východní státy hrozí vlastními opatřeními
Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva požadují od Bruselu společný postup při řešení víz pro ruské turisty. Tyto východní státy Evropské unie sousedící s Ruskem pohrozily, že pokud se sedmadvacítka nedohodne na společném postupu, přijmou vlastní opatření ke snížení počtu ruských turistů vstupujících do jejich zemí a do schengenského prostoru. S odvoláním na jejich společné prohlášení to uvedl deník Financial Times. Hrozba ze strany pěti členských států přišla v druhý den neformálního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Praze.
Ministři by se dnes mohli shodnout na pozastavení dohody, která usnadňuje vydávání víz ruským turistům. Tato otázka rozdělila členské země EU, která se snaží vyvinout další tlak na Moskvu za její invazi na Ukrajinu.
Ve společném prohlášení, s nímž se seznámil deník Financial Times, Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva požadovaly, aby Evropská komise navrhla „příslušná opatření týkající se víz“, která by „rozhodujícím způsobem snížila příliv ruských občanů do Evropské unie a schengenského prostoru“.
„Dokud taková opatření nebudou zavedena na úrovni EU, zvážíme zavedení dočasných opatření na národní úrovni s cílem řešit bezprostřední problémy veřejné bezpečnosti související se zvýšeným přílivem ruských občanů přes naše hranice,“ uvedly tyto země.
„Rozhodování o otázkách vstupu na naše území je v rámci principu národní bezpečnosti v naší národní kompetenci,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu novinářům při příchodu na zasedání.
Od začátku invaze na Ukrajinu koncem února vstoupilo do těchto pěti zemí přibližně 700.000 Rusů. Většinu z nich tvoří turisté, kteří využívají pohraniční státy jako bránu k cestám na dovolenou do západních zemí EU.
„Domníváme se, že by se to mohlo stát vážnou hrozbou pro veřejnou bezpečnost,“ uvedlo pět zemí ve společném prohlášení, kde rovněž zdůraznily potřebu zachovat „výjimky pro disidenty i další humanitární případy“. „Musíme i nadále podporovat odpůrce Putinova režimu a poskytnout jim možnost opustit Rusko,“ dodaly země v prohlášení.
Německo a Francie jsou proti
Země jako Německo a Francie jsou proti zákazu vydávání víz a varovaly před „dalekosáhlými omezeními vízové politiky“. Místo toho vyzvaly blok, aby „pečlivě zkoumal žádosti o víza podané ruskými občany z hlediska možných bezpečnostních rizik“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který předsedá zasedání ministrů zahraničí, dnes uvedl, že blok si „nemůže dovolit působit nejednotně“. „Víme, že mezi jednotlivými členskými státy existují různé postoje. Budu se snažit o jednotný postoj, společnou pozici,“ prohlásil Borrell.
Ministři se dnes budou bavit o zmrazení dohody z roku 2007. EU již pozastavila její část, která týkala vládních činitelů a podnikatelů. Pokud by se na omezení shodli, žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
Pět zemí uvedlo, že toto pozastavení je „nezbytným prvním krokem“, ale že je neodradí od snahy o přísnější opatření ke snížení počtu Rusů vstupujících do jejich zemí.
Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs uvedl, že Riga vyčká na výsledek jednání, aby „zjistila, jak bude postupovat“.
Rusko odsoudilo návrhy na možný zákaz vydávání víz jako „zcela bezdůvodný“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že navrhovaná opatření jsou „souborem iracionalit hraničících s šílenstvím“.
Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Od začátku konfliktu na Ukrajině Česko poslalo napadené zemi pomoc zhruba za 25 miliard korun, řekl dnes večer v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj také plní závazky Severoatlantické aliance (NATO), které činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který byl v debatním duelu s Fialou, řekl, že české firmy by za jeho případné vlády dostaly licence na export vojenského materiálu na Ukrajinu. „Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky,“ uvedl mimo jiné na dotaz ohledně podpory Ukrajiny vládou, v níž by bylo hnutí ANO. „Platíme do Evropské unie 60 miliard korun ročně. EU významně pomáhá Ukrajině. Nový návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, jsou tam obrovské částky na podporu, takže pomáháme,“ dodal expremiér. Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.
