Rusové chtějí odstavit reaktory Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je bezpečnost lidstva, varují Ukrajinci
Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla dnes ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po čtvrtečním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny bude jednat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny.
Enerhoatom v dnešním prohlášení také varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají „rozsáhlou provokaci“. Ve čtvrtek večer do města Enerhodar, v němž elektrárna stojí, dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu podle společnosti ostřelovali okolí elektrárny. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodala společnost.
„Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!“ zdůraznil závěrem Enerhoatom.
Také zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny zveřejnili výzvu, v níž žádají světové společenství, aby „zabránilo nenapravitelnému“. Výzva poukazuje na porušování četných právních norem, zásad a předpisů pro zajištění bezpečnosti při nakládání s mírovým atomem během pěti měsíců od dobytí elektrárny Rusy, uvedla dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Návštěva delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně by se mohla uskutečnit na počátku září, „pokud opět nevzniknou nějaké vedlejší faktory, nesouvisející s cíli a úkoly návštěvy MAAE“, prohlásil ruský představitel u mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni Michail Uljanov podle agentury TASS.
Ukrajina požaduje, aby se návštěva MAAE v elektrárně ležící na území okupovaném ruskými jednotkami uskutečnila „zákonnou cestou, přes území, která neovládají okupanti“. Řekl to ukrajinský prezident Zelenskyj po čtvrtečním jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Guterres již dříve navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek oznámil, že ředitel MAAE Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. „Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na Twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
