Rusové převedli na zahraniční účty rekordní množství peněz. Skoro 155 miliard korun

Převod peněz do ciziny urychlilo zmírnění omezení, které na tyto převody uvalila centrální banka, jakož i skutečnost, že ruské banky si začaly účtovat provize za devizy na účtech v Rusku. Oproti květnu se objem převedených prostředků více než ztrojnásobil, v květnu byl na úrovni 1,5 miliardy dolarů. Podobné prudké zvýšení převodů do cizích bank bylo na počátku ruské invaze na Ukrajinu, v únoru šlo o 4,3 miliardy dolarů.

Celkem ruské domácnosti měly k 1. červenci podle této statistiky v zahraničních bankách v přepočtu 44,7 miliardy dolarů (více než bilion Kč), přičemž v červnu se tato suma zvýšila o 11,6 procenta, oproti čtyřem procentům v květnu.

Pat v Putinově válce. Potrvá roky, sankcemi trpí i ruské influencerky, říká český expert

Ředitel Gazprombank Private Banking Jegor Susin si vývoj vysvětluje jako důsledek dvou faktorů: na ruském trhu je přebytek cizích měn v bezhotovostní podobě, a tak podmínky pro střádání v dolarech a eurech uvnitř Ruska nejsou výhodné. A za druhé centrální banka zmírnila omezení pro převody peněz na vlastní účty v cizině, které zavedla počátkem března.

Tehdy ruským bankám zakázala převádět peníze do bank v „nikoliv přátelských zemích“, které v reakci na ruskou invazi na Ukrajiny zavedly proti Rusku sankce, a také zavedla limity pro převody peněz ruskými občany do ciziny. Tato opatření postupně zmírňovala, od 1. července si tak mohou Rusové poslat na učet v cizině až milion dolarů každý měsíc.

Omezení a zákazy ale také způsobily, že během pár měsíců se ruské banky začaly potýkat s přebytkem bezhotovostních dolarů, od půlky května musely připlácet za umístění deviz na ruském trhu. Od června proto velké banky začaly od klientů požadovat provize za dolary a eura na účtech.

Jegor Krivošeja z výzkumného centra Skolkovo spojuje prudké zvětšení převodů peněz do ciziny i s tím, že část Rusů po invazi na Ukrajinu do ciziny odjela, ale peníze nadále dostávají z Ruska, od zaměstnavatelů či příbuzných.

Za další faktor pokládá „karetní turistiku“ poté, co se z Ruska stáhly platební systémy Visa a Mastercard. Prudce pak stoupla poptávka po platebních kartách z bank v sousedních zemích.