Stojíme po boku Ukrajiny, řekl v Kyjevě Erdogan. S Putinem chce probrat výměnu zajatců
Turecko stojí po boku Ukrajiny, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ve Lvově na západní Ukrajině. S oběma lídry Erdogan jednal o možném ukončení války s Ruskem. Zelenskyj označil Erdoganovu návštěvu za silný signál podpory, možná jednání s Ruskem ale podmínil stažením ruských vojsk z Ukrajiny.
„Byli jsme a stále jsme po boku našich ukrajinských přátel,“ řekl podle agentury AFP po skončení jednání ve Lvově Erdogan. Sdělil také, že se svým ukrajinským protějškem i šéfem OSN projednával, jak využít pozitivní atmosféry vytvořené díky dřívější ukrajinsko-ruské dohodě o obilí k nastolení trvalého míru.
„Návštěva tureckého prezidenta na Ukrajině je silný signál podpory od tak silného státu,“ uvedl po schůzce Zelenskyj na sociální platformě Telegram. Podle agentury Reuters také řekl, že jednání s Ruskem budou možná až ve chvíli, kdy ruské síly opustí nezákonně okupované ukrajinské území.
Zelenskyj doplnil, že s Erdoganem projednával možnosti, jak zlepšit ukrajinsko-ruskou dohodu o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, kterou na konci července pomohlo zprostředkovat OSN a Turecko. Dalším tématem jednání podle něj byla situace v Záporožské jaderné elektrárně, od níž je v posledních dnech hlášeno ostřelování. Erdogan v souvislosti s elektrárnou řekl, že si nepřeje zažít „nový Černobyl“, tedy havárii podobnou té, která se odehrála v roce 1986 v ukrajinské černobylské jaderné elektrárně.
Turecko se snaží ohledně války na Ukrajině vystupovat jako neutrální prostředník. Válku sice odsoudilo, k západním sankcím uvaleným na Rusko se ale nepřipojilo. Neoznámilo ani oficiální vojenskou pomoc Kyjevu, přestože turecká firma Baykar, v jejímž vedení je také Erdoganův zeť, dodává na Ukrajinu bezpilotní letouny Bayraktar. Ty byly nasazeny hned v prvních hodinách od propuknutí ruské invaze a staly se jedním ze symbolů ukrajinského odporu.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
Erdogan po dnešní schůzi řekl, že se Zelenským a Guterresem projednával také výměnu válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem a že později toto téma probere s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním se Erdogan začátkem měsíce setkal v Soči. Podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka se Putin s Erdoganem v Soči dohodli, že Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech.
