Týrání postižených na Ukrajině? OSN varuje před brutálními sirotčinci pro mladistvé s poruchami
Experti na lidská práva z Organizace spojených národů (OSN) upozornili na týrání postižených dětí a dospělých v sirotčineckém systému na Ukrajině. Do specializovaných zařízení posílají rodiny své potomky s postižením již od dob Sovětského svazu, nyní je ale podle odborníků čas na reformu. „Všechny války v momentě odhalí historické chyby. Je čas jednat.“ Teenageři a dospělí v „sirotčincích“ spí v kotcích, 18letý Vasyl strávil hodiny přivázaný k lavičce.
Po vpádu ruské armády na ukrajinské území se tisíce lidí s postižením vrátily zpět ke svým rodinám, někteří ale nadále přežívají v otřesných podmínkách v takzvaných sirotčincích. Systém o asi 700 institucích měl dosud v péči přes 100 tisíc mladých dospělých a dětí. V době války ovšem dotyční čelí ještě větším hrozbám, mnozí končí na ulici nebo v rukou obchodníků s lidmi, píše server BBC.
Samotní Ukrajinci často nevědí, k jakému násilí v sirotčincích dochází. V dobách Sovětského svazu vláda nabádala rodiny, aby své příbuzné s postižením předávaly systému, jenž funguje dodnes. Jeden z expertů na lidská práva pro postižené při OSN Gerard Quinn potvrdil, že problém probíhající válce dlouho předcházel. Na Ukrajině proto podle něj nastal čas k tomu, aby vláda „stiskla restartovací tlačítko do budoucnosti“.
„Všechny války v momentě odhalí historické chyby a předávání lidí do ústavní péče je jednou z těch chyb,“ uvedl Quinn. „Je čas jednat, stisknout restartovací tlačítko do budoucnosti. V rámci toho potřebujeme jasný závazek ukrajinské vlády ke zničení systému institucionalizace.“
Dodal, že v procesu znovu vybudování Ukrajiny je nutné brát lidi s postižením jako prioritu. Organizace a samotný stát musí mimo jiné dané sirotčinecké instituce okamžitě přestat financovat, doplnil.
V pleně přivázán k lavičce
Britští novináři v červnu odhalili pět „sirotčinců“, kde personál dlouhodobě týral ubytované pacienty. Mladí lidé museli spát v kotcích a mnozí včetně malých dětí vykazovali znaky těžké podvýživy. V jedné z institucí nalezli 18letého Vasyla Velyčenka, který strávil několik hodin přivázaný k lavičce, po celou dobu navíc seděl na přímém slunci. Měl nasazenou plenu a kýval se ze strany na stranu, navzdory hlasitému křiku mu nikdo nepřišel na pomoc.
Vasylovi rodiče dostali možnost svého syna navštěvovat, smířili se ale se způsobem, jakým o něj bylo v instituci postaráno.
Vasyl trpí epilepsií a má poruchu učení, rodina se o něj původně chtěla postarat sama, neměla ale dostatek prostředků a předala ho proto sirotčinci. Chlapci tehdy bylo pouhých pět let. Obětí systému na Ukrajině přibývá, instituce v posledních letech dosahovaly plné kapacity a musely své pacienty převážet do „sirotčinců“ v Rumunsku a Moldavsku.
Experti při OSN předložili důkazy, které nasvědčují tomu, že Ukrajina sousedním zemím povolovala s péčí o postižené pacienty pomáhat jen pod podmínkou, že budou lidé stejně jako v domovském státě drženi v daných institucích. „Třetí země mají těžkou odpovědnost asistovat Ukrajině, aby občané včetně dětí s postižením měli lepší budoucnost,“ varovali odborníci.
Na Ukrajině jsou dál vězněny a týrány desetitisíce lidí s postižením.
Ve snaze omezit vliv Moskvy Lotyšsko a Estonsko postupně ruší ruštinu ve vzdělávání, zpřísňují imigrační pravidla a zaměřují se na organizace napojené na Rusko. Píše o tom The Kyiv Independent.
„Ukrajina nikdy nehledala válku. Dohodli jsme se na bezpodmínečném příměří, hledali jsme příležitosti k míru a opakovaně jsme světu nabízeli způsoby, jak zastavit útoky ve vzduchu, na souši i na moři. Je to však Rusko, které tomuto procesu neustále brání – manipuluje, protahuje jednání, terorizuje naše lidi leteckými údery a zintenzivňuje útoky podél frontové linie. Válka pokračuje jen proto, že Moskva nechce, aby skončila." Napsal na svém účtě na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Německý historik Schlögel dnes převzal cenu ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V děkovné řeči uvedl, že by se Němci a Evropané měli od Ukrajinců učit.
„Občané a občanky Ukrajiny nás učí, že to, co se děje, nelze nazývat ukrajinským konfliktem, ale je to válka. Pomáhají nám porozumět, s kým máme co do činění: s režimem, který chce Ukrajinu zničit jako nezávislý stát a který nenávidí Evropu,“ uvedl 77letý historik. „Ukazují nám, že když se ustupuje agresorovi, zvyšuje to jen jeho apetit, a že appeasement nevede k míru, ale vyšlapává cestičku k válce,“ dodal.
