Boje u elektrárny v Záporoží: Rusové chtějí „vystrašit“ Západ, tvrdí experti
Rusko svou vojenskou činností v okupované Záporožské jaderné elektrárně usiluje o vyvolání strachu Západu z možné jaderné katastrofy na Ukrajině. Patrně tím chce oslabit odhodlání západních zemí poskytovat Kyjevu zbraně pro jeho chystanou ofenzívu na jihu země, uvedl ve svém pravidelném hodnocení americký Institut pro studium války (ISW).
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi ve středu uvedl, že situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní. Ukrajinské úřady tvrdí, že se Rusové v elektrárně opevňují a z jejích prostor ostřelují ukrajinská města.
„Ruští představitelé vykreslují Ukrajinu tak, že nezodpovědně používá zbraně poskytnuté Západem a riskuje jadernou katastrofu. Snaží se odradit západní a další spojenecké státy od poskytování další vojenské podpory pro nadcházející ukrajinskou protiofenzívu na jihu země,“ uvedl ISW. Podle institutu se Rusové s tímto cílem uchylují také k útokům pod falešnou vlajkou, jako bylo ostřelování okolí přilehlého města Enerhodaru na začátku července.
Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě i na Ukrajině. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Podle Grossiho je na místo nutné vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují. Agentura by pro vyslání kontroly potřebovala nejen podporu Kyjeva a OSN, ale i dohodu s Ruskem.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Obavy ze situace tento týden projevily i Spojené státy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena existují věrohodné zprávy, že ruská armáda používá elektrárnu jako jakýsi ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinci z obav před jadernou katastrofou nemohou střelbu opětovat, uvedl Blinken.
