Superponorka v ruských vodách: Výzkumník i nosič smrtících torpéd Poseidon. Kdy bude v akci?
Rusko se pochlubilo novou hračkou ve svém podvodním arzenálu. Konečně k nim doputoval obr Belgorod, který je největší ponorkou světa. Ačkoliv je stroj prezentován jako testovací a primárně expediční, lidé se neubránili starostlivým vráskám. Belgorod by měl totiž utáhnout až osm speciálních torpéd Poseidon, které by dokázaly vypustit jadernou zbraň o síle několika megatun. A výbuch by mohl způsobit radioaktivní tsunami, které by znemožnilo život na pobřeží na další desetiletí.
Podvodní obr Belgorod má více než 184 metrů a stal se tak největší ponorkou v oceánu. Doposud neslo prvenství americké námořnictvo v Ohiu, kde se pyšní ponorkou s balistickými a řízenými střelami o délce 171 metrů.
Belgorod byl téměř dokončen už v roce 2019 a k ruské armádě měl doputovat o rok později. Kvůli koronavirové pandemii ale byly oddáleny zkoušky a testy a do Ruska se tak tento mohutný kolos dostal až nyní. A její pravé poslání je nyní strašákem expertů.
Smrtící torpéda a radioaktivní tsunami
Výrobce propaguje ponorku jako výzkumné plavidlo, to by ale mohlo být velice daleko od pravdy. Vedle shromažďování zpravodajských informací by totiž s aktuálním designem měla umět pojmout jaderná torpéda. „Pokud bude Belgorod úspěšným a přidá tyto schopnosti do ruské flotily, mohl by v příštím desetiletí připravit půdu pro návrat studené války pod oceánem, kde se americké a ruské ponorky navzájem sledují a loví,“ podotýká ve své analýze pro CNN Brad Lendon.
Strach z vlastností Belgorodu je nejspíše na místě. Agentura TASS totiž oznámila, že ponorka ponese torpéda Poseidon, která jsou nyní ve vývoji a jsou navržena tak, aby odpálila střelu na cíl, který je stovky mil daleko, a to rychlostí až 100 km za hodinu. Torpédo by mohlo nést hlavice o síle několika megatun a využití by způsobilo radioaktivní vlny, které by znehodnotily cílovou oblast na celá desetiletí, jak upozorňují američtí i ruští vědci. V listopadu roku 2020 dokonce náměstek ministra zahraničí pro mezinárodní bezpečnost podotkl, že Poseidon je navržen tak, aby zaplavil americká pobřeží a městečka radioaktivní tsunami.
Oficiálně se nicméně ponorka prezentuje jako odvetné plavidlo, ergo Poseidon by se měl využít až jako reakce na případný útok ze strany jiných států. Vychází z toho i zpráva americké Kongresové služby (CRS). Děsivé ale je, že by ponorka měla umět pojmout až osm torpéd Poseidon.
Toto torpédo pak rozhodně není drobkem. Průměr má 2 metry a délku přes 20 metrů. Podle vývojářů je asi třikrát větší než běžné torpédo. Podle CRS by měl mít reálně Belgorod na palubě šest těchto zbraní hromadného ničení.
S chválou k takovému dílu přispěchal ruských prezident Vladimír Putin, který v roce 2018 uvedl, že jsou torpéda Poseidon tiché, vysoce odolně a bez známky zranitelnosti, kterou by mohl nepřítel Ruska využít.
Poseidon v oceánu až za 5 let?
Společně s vyslovenými obavami ale experti krotí případnou paniku. „Toto je technologie, která je stále ve vývoji - jak torpéda, tak i platforma,“ podotkl ředitel projektu Nuclear Information Project při Federaci amerických vědců Hans Kristensen.
Torpéda by tak měla být připravena k nasazení až za nějakých 5 let. Samotný Belgorod je pak podle Kristensena opravdu jen testovacím plavidlem s jaderným pohonem - ponorka by mohla být vypuštěna už letos. Navíc experti připomínají ruskou formu propagace svých zbraní, která může být nadhodnocena.
„Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území. Je to v bytostném zájmu celé Evropy, stejně jako musíme rozhodně čelit ruským provokacím v podobě dronů a vojenských letadel ve vzdušném prostoru zemí NATO. Je důležité, že Donald Trump je s námi v tomto na jedné lodi,“ reagoval premiér Petr Fiala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila v ruské invazi.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.
CRS nicméně dodává, že Belgorod může být první ponorkou v plánované flotile čtyř těchto strojů. Dvě by měly být určeny pro službu v ruské tichomořské flotile a dvě v severní flotile.
Vedle hodnosti nosičů torpéd by měly být také vůdcem dalších menších ponorek - mohla by je navádět na cíl či nepřítele. Není vyloučeno, že bude hojně využívaná na tajné a speciální mise, ale také na hlubinný výzkum. V tiskové zprávě na začátku července dokonce ruský stavitel lodí zdůraznil, že se otevírají nové cesty pro Rusko v provádění vědeckých expedic v nejodlehlejších oblastech světového oceánu.
