Ruští hrdlořezové na Ukrajině použili obávanou pušku Soumrak? Měli s ní střílet u Kyjeva
Ruské speciální jednotky v bojích na Ukrajině poprvé použily velkorážní odstřelovačskou pušku Sumrak (Soumrak), která má nejdelší dostřel na světě, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Pušku použili ruští odstřelovači u Charkova a Kyjeva, tvrdil zdroj agentury. Nasazení zbraně nebylo oficiálně potvrzeno.
„Ruské speciální jednotky v oblasti vojenské operace na Ukrajině poprvé použily dalekonosnou pušku SVLK-14S. Konkrétně ji použili odstřelovači u Charkova a Kyjeva, ale jen několikrát, protože terén se ne vždy hodil ke střelbě na velké vzdálenosti,“ řekl TASS nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Výhoda Sumraku podle něj tkví v kombinaci výkonných nábojů velké ráže a vysoké přesnosti při střelbě na velké vzdálenosti. Puška je ale dosti těžká, výkonná munice je drahá a také se v bojových operacích těžko obstarává.
Od Kyjeva se ruská vojska po neúspěšném pokusu o ovládnutí ukrajinské metropole stáhla už na jaře. Válka, která začala ruským vpádem 24. února, dnes pokračuje 148. dnem. Během bojů ukrajinští odstřelovači podle Kyjeva zabili řadu ruských velitelů a vysokých důstojníků. V květnu se na sociálních sítích objevily záběry z nasazení ruských odstřelovačů. Jejich hlavním úkolem je likvidace ukrajinských protějšků, psal vládní deník Rossijskaja gazeta.
SVLK-14S (zkratka znamená Lobajevova velkorážná odstřelovačská puška) vyvinula soukromá firma Lobaev Arms v roce 2012. Střelec s touto puškou v roce 2017 zasáhl cíl vzdálený 4210 metrů, což představuje dosud nepřekonaný světový rekord, napsala agentura TASS. Podle ní tento výkon několikanásobně překonává běžné armádní odstřelovačské pušky. Zbraň používá náboje 408 Cheytac (10,36х77 мм) , tedy v přepočtu do metrické soustavy mají ráži 10,36 milimetru a dlouhé jsou 77 milimetrů.
TASS v souvislosti s touto zbraní připomněl pět let starý rekordní zásah na vzdálenost přesahující čtyři kilometry, ale vývozce ruských zbraní v reklamním videu uváděl, že zbraň umožňuje zasáhnout cíl „daleko za dvoukilometrovou vzdáleností“.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
V minulosti se v médiích objevily zprávy, že rekord v bojových podmínkách drží nejmenovaný člen kanadské speciální jednotky, který v květnu 2017 zastřelil v Iráku příslušníka teroristického hnutí Islámský stát ze vzdálenosti 3,5 kilometru. Použil k tomu odstřelovačskou pušku McMillan Tac-50.
