Obnova ukrajinské přírody zabere desetiletí, tvrdí ministr. Jak může pomoct Česko?
Pomoci s ochranou životního prostředí na Ukrajině má memorandum, které dnes v Praze podepsali ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její ukrajinský protějšek Ruslan Strilec. Memorandum podle Hubáčkové může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Unijní ministři na pražském neformálním zasedání dnes také jednali o tom, jak pomoci Ukrajině s válečnými dopady na životní prostředí z pozice EU. Strilec byl jeden z ministrů zemí mimo EU, kteří se jednání zúčastnili - na pozvání Česka. Řekl, že obnova ukrajinské přírody zabere desetiletí.
Podle Hubáčkové bylo memorandum mezi českou a ukrajinskou stranou ještě před počátkem války připraveno i odsouhlaseno. Podpis byl naplánován na únor, což znemožnila právě ruská agrese na Ukrajině.
Hubáčková dnes sdělila, že přestože se na textu nic nezměnilo, odpovídá jeho obsah i na válečnou dobu, neboť umožňuje spolupráci na široké úrovni. Ministryně už ráno uvedla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu hospodářského nebo České geologické služby.
Před podvečerním podpisem memoranda pak Hubáčková sdělila, že Česko by mohlo v budoucnu nabídnout Ukrajině třeba i pomoc s mapováním starých ekologických zátěží a nabídnout jí služby firem při dekontaminaci půdy.
Část neformálního zasedání unijních ministrů pro ekologii dnes také byla věnována debatám o pomoci s mapováním válečných škod na životním prostředí či o tom, jaké finanční nástroje evropské instituce budou moci připravit a využít pro tento typ pomoci Ukrajině. Podle Hubáčkové je už během konfliktu možné zpracovávat materiály poskytnuté ukrajinskou stranou.
Strilec dnes ráno novinářům řekl, že bude trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Ukrajina už podle něj analyzuje škody a připravuje plán obnovy, který začne realizovat po válce. Strilec mimo jiné uvedl, že více než 20 procent tamních národních parků je okupováno a útoky na ropná skladiště vedou k obrovskému znečištění ovzduší. Ministr hovořil také o problémech s pitnou vodou, které jsou i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
