Takhle bude EU vyšetřovat válečné zločiny Rusů: Putin skončí ve vězení, je přesvědčen ministr
Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska je přesvědčený, že ruští strůjci vojenské invaze na Ukrajinu včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova skončí ve vězení. Otázkou není zda, ale kdy, řekl novinářům po příjezdu na dnešní jednání se svými protějšky z Evropské unie. Dnes pokračovalo neformální pražské zasedání, kde vystoupil právě i Maliuka. Ministři EU pro spravedlnost a vnitřní věci se zabývali především vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá vyšetřování a aby využily důkazy shromážděné Eurojustem. A řekl, že EU k vyšetřování využije stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez dalších velmocí.
Podle ukrajinského ministra je důležité potrestat nikoliv pouze vojáky, kteří mají na svědomí konkrétní válečné zločiny, ale zejména představitele Ruské federace, kteří jsou kvůli svým rozhodnutím zodpovědní za celou válku a za civilní oběti včetně stovek dětí.
K usvědčení Putina a jeho spolupracovníků je podle ministra k dispozici dostatek důkazů, a to i online, protože Rusové nic neskrývají. „Je zjevné, kdo k tomu dal rozkaz - Putin. Je zjevné, že je to mezinárodní zločin,“ zdůraznil Maliuska.
Na pražském neformálním zasedání ministrů spravedlnosti chtěl Maliuska diskutovat také o vytvoření zvláštního soudního tribunálu k potrestání Putina a jeho spolupracovníků. Reynders ale po jednání řekl, že EU se bude muset snažit využít soudy, které již má k dispozici - tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu.
Eurokomisař zároveň apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.
Reynders připomněl, že v současné době se koná přes 21 000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Eurokomisař vyšetřování označil za „gigantický úkol“ a vyzdvihl nutnost koordinovat postup jednotlivých států. „O žádný případ nesmíme přijít, zejména ne kvůli byrokracii,“ prohlásil.
Blažek uvedl, že na celosvětové mezinárodní úrovni zatím nepanuje shoda na tom, který soud bude válečné zločiny na Ukrajině řešit. „Nám by nevadila představa Mezinárodního trestního soudu v Haagu, nicméně není vyloučeno ani to, že se mezinárodní společenství jednoho dne dohodne na vytvoření ad hoc tribunálu. Je to poprvé, kdy se vyšetřují válečné zločiny v době konání války, takže není nic tragického na tom, že není jasné, kdo je bude soudit,“ podotkl.
„Všech 27 států a USA mají jednoznačně vůli dostat to, co se děje na Ukrajině, před soud. To není málo,“ poznamenal ministr. Připomněl, že Spojené státy měly ohledně ICC skepsi. „Pokud by trvala dál, může nám vzniknout i nějaký ad hoc tribunál,“ uzavřel.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
