Putinova údajná milenka Kabajevová: Odpočívá v Turecku, kde nově vlastní dvě luxusní vily!
Úspěšná ruská gymnastka, olympionička a údajná milenka ruského prezidenta Vladimira Putina (69) Alina Kabajevová (39) si užívá luxusu v Turecku, členském státě NATO. Podle ruského opozičního zdroje kráska v zemi odpočívá v přepychových vilách, a dvě z nich dokonce vlastní. Pobyt v Turecku měl zajistit sám prezident Recep Tayyip Erdoğan!
Na světlo světa prosakují další informace ze soukromí údajné milenky ruského prezidenta Vladimira Putina Aliny Kabajevové. Podle ruského opozičního zdroje by měla kráska aktuálně pobývat v Turecku, kde dokonce nově vlastní dle deníku Daily Mail dvě nemovitosti. Jedna by se měla nacházet v Istanbulu, druhá v luxusním resortu na jihu Turecka.
Z uvalených sankcí si kráska starost nedělá
Podle britského deníku nově nabyté vlastnictví Kabajevové zprostředkoval poradce prezidenta země Recepa Tayyipa Erdoğana a izraelský podnikatel Leonid Nevzlin (62). Ten je zároveň i jedním z velkých ropných baronů a je taktéž nepřítelem Vladimira Putina. Během posledního měsíce byla kráska mimo Turecko údajně viděna i v Soči a Petrohradu.
Blesk.cz již dříve napsal, že Kabajevová v minulosti pobývala ve Švýcarsku i se svými dětmi, o kterých se spekuluje, že jejich otcem by mohl být ruský prezident. Ten vztah s úspěšnou gymnastkou však nikdy nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. „Mám svůj soukromý život, do kterého nedovolím jakkoli zasahovat, musíte to respektovat,“ uvedl v minulosti. Po začátku války na Ukrajině na ženu Velká Británie, Kanada a Evropská unie uvalily sankce právě kvůli jejímu nepotvrzenému vztahu s ruským prezidentem.
Od sportu k politice
Kabajevová se kromě sportu na vrcholové úrovni věnovala i politice. Od roku 2007 byla poslankyní Dumy za prokremelskou stranu Jednotné Rusko. O sedm let později ukončila politička svou činnost a stala se předsedkyní představenstva ruského holdingu National Media Group, který vedla až do roku 2020.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.
