Gazprom znovu utáhl kohoutky, tentokrát Německu. A Poláci investují do české energetiky
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom znovu snížila maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána, firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení, informovala dnes agentura DPA. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie. Český premiér Petr Fiala (ODS) jen krátce před oznámením uvedl, že polská petrochemická společnost PKN Orlen přislíbila investice do české energetiky přes deset miliard korun.
Zpráva o opětovném omezení přepravní kapacity vedla k dalšímu růstu cen plynu v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 16:00 SELČ připisovala přes 15 procent a pohybovala blízko 112 eur (asi 2800 Kč) za megawatthodinu (MWh).
V úterý Gazprom omezil přepravní kapacitu plynovodu o 40 procent, respektive na maximálních 100 milionů krychlových metrů plynu denně. Opatření zdůvodnil zpožděním v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes ale tento krok Gazpromu označil za politicky motivovaný.
Opatření, které začíná platit od čtvrtečního rána, snižuje dodávky o dalších 33 procent. Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
10 miliard od OKN Orlen
Polské investice mají podle Fialy souviset mimo jiné s navýšením kapacity výroby. Se zástupci společnosti premiér také hovořil o spolupráci při vývoji malých a středních modulárních reaktorů. PKN Orlen patři český Orlen Unipetrol.
„Na jednání se společností PKN Orlen jsme se bavili o několika projektech v oblasti energetiky, ale klíčová byla diskuse o zajištění dostatku ropy a zejména nafty a benzinu pro český trh,“ uvedl dále Fiala. Orlen podle něj přislíbil také otevřenější informování o své cenové politice.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
Hrozba amerických cel Rusko spíše uklidnila než vyděsila. V analýze zveřejněné zpravodajským serverem veřejnoprávní BBC to uvedl redaktor ruské sekce Steve Rosenberg. Připomněl, že moskevská burza po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vzrostla o 2,7 procenta. To podle něj ukazuje, že očekávání byla ještě dramatičtější.
„Rusko se připravovalo na mnohem horší sankce,“ napsal Rosenberg. Klid v Moskvě podle něj pramení mimo jiné z toho, že sekundární cla na obchodní partnery Ruska vstoupí v platnost až za 50 dní, což dává Kremlu čas na přípravu reakce nebo uplatnění zdržovací taktiky.
