Škodovka se vrací na ukrajinský trh. V červnu pošle prvních 80 aut
Automobilka Škoda Auto obnoví v červnu dodávky vozů na Ukrajinu. V počáteční fázi na Ukrajinu doručí 80 vozů Škoda. Budou částečně rozložené, zkompletují se v závodě obchodního partnera Eurocar v ukrajinském Solomonovu. ČTK to dnes řekl vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera. Kvůli ruské invazi byla výroba vozů Škoda na Ukrajině přerušena.
Vozy na Ukrajinu dopraví vlak ve formě takzvaného SKD, tedy Semi Knocked Down (částečná předmontáž). Z hotových vozů se demontuje motor, převodovka, přední náprava, zadní náprava, kola, výfuk, v případě verze 4x4 i kardanový hřídel. Spolu s karoserií se zabalí do palety, která putuje k opětovné montáži v závodě na Ukrajině.
„V počáteční fázi bude na Ukrajinu doručeno celkem 80 vozů značky Škoda ve formě SKD. Půjde o SUV modely Kodiaq a Karoq. Případný nárůst objemu výroby v závodě v ukrajinském Solomonovu bude záviset na dalším vývoji válečné situace,“ řekl Kotera.
Škoda má výrobní závody v Rusku. Na Ukrajině má montážní závod v Solomonově, kde auta pro českou automobilku montuje ukrajinská společnost Evrocar, která po začátku ruské invaze výrobu vozů přerušila. Škoda kvůli invazi také přerušila veškeré aktivity v Rusku. Přerušila výrobu ve svých ruských závodech v Kaluze a Nižném Novgorodu, zastavila i export vozů do země.
Ruský trh je jeden z nejvýznamnějších trhů značky Škoda ve světovém měřítku. V roce 2021 pro ni bylo Rusko druhým největším trhem. Škoda Auto zde prodala 90.400 vozů. Lze tak očekávat dopad na hospodaření firmy. V Rusku vyrábí Škoda modely Rapid, Octavia, Karoq a Kodiaq. V Nižném Novgorodu se vyrábějí tři modely, Rapid se vyrábí v závodě v Kaluze.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
Škoda Auto loni zákazníkům na celém světě dodala 878.200 vozů, což je o 12,6 procenta meziročně méně. Automobilka loni zvýšila nekonsolidovaný čistý zisk o 48 procent na 22,41 miliardy korun. Nekonsolidované tržby mateřské firmy se snížily o 0,4 procenta na 422,6 miliardy Kč.
