18°C
Lavrov mířil do Srbska, okolní země mu zakázaly přelet. Teleportaci neovládáme, říkají Rusové
Černá Hora, Severní Makedonie a Bulharsko zakázaly přelet ruskému vládnímu letadlu, kterým měl v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestovat na oficiální návštěvu do Bělehradu. Původně o tom informoval srbský deník Danas s odvoláním na své zdroje. Odmítnutí speciálu s ministrem nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl dnes místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Lavrov později označil krok zemí za bezprecedentní, nemyslitelný a hanebný.
Lavrov měl do Srbska v pondělí přicestovat na dvoudenní návštěvu, během níž se měl setkat mimo jiné s prezidentem Aleksandarem Vučičem nebo patriarchou Srbské pravoslavné církve.
Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že situace kolem příjezdu ruského ministra je „velmi komplikovaná“ a že logistikou jeho cesty se zabývá prezident Vučić.
„Je opravdu neuvěřitelné, že situace v Evropě a ve světě je taková, že prezident jedné země se musí zabývat takovými věcmi, jako jsou logistické otázky cesty ministra zahraničních věcí, na nichž závisí, zda dorazí, či ne,“ řekla premiérka podle serveru Danas srbské televizi Pink.
Na otázku, zda se Lavrovova cesta uskuteční, nejmenovaný ruský diplomat Interfaxu řekl: „Schopnosti teleportace naše diplomacie zatím neovládá.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes podle agentury AP uvedl, že se setkal s ruským velvyslancem, který jej informoval o důvodech, proč se Lavrovova návštěva nemůže uskutečnit.
Lavrov se vzteká: Nemyslitelné
„Došlo k nemyslitelnému,“ řekl Lavrov podle agentury TASS na dnešní tiskové konferenci o „bezprecedentním rozhodnutí“ některých členských zemí Severoatlantické aliance.
Uzavření leteckého prostoru pro letoun ruského ministra označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za „nepřátelský čin“. „Takové nepřátelské činy vůči naší zemi mohou způsobit určité problémy, ale nemohou zabránit naší diplomacii pokračovat v práci,“ řekl Peskov podle agentury AFP.
„Nikdy nepodnikneme nic, co by ještě více zhoršilo styky mezi národy,“ odpověděl Lavrov podle agentury Interfax na otázku ohledně případné ruské odvety.
„Je jasné že toto rozhodnutí nebylo o letadlu. Bylo namířeno proti Rusku jako státu a Srbsku jako státu. Doufám, že reakce bude společná a krajně tvrdá, a to v podobě nejen diplomatických protestů, ale i konkrétních praktických odvetných kroků,“ uvedl Kosačov podle agentury TASS.
Senátor nepochybuje, že ve skutečnosti šlo o rozhodnutí Severoatlantické aliance, jejímiž členy uvedené země jsou, a Spojených států. „Přímým vměšováním do dvoustranných záležitostí dvou svrchovaných evropských států, které nejsou členy aliance, Ruska a Srbska, se NATO pokouší zmocnit se a podřídit si zbývající část Evropy. Dále bude pokračovat globalizace aliance na zbytek světa, ve kterém je Čína strategickým terčem číslo dva hned za Ruskem,“ usoudil. Kosačov dodal, že Bulharsko, Černá Hora a Severní Makedonie se připojily k „hrobařům skutečného evropského snu“, kterými jsou podle něj Británie, Česko, Polsko a Pobaltí.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
Ruský deník Kommersant dnes na svém webu s odvoláním na vlastní zdroje napsal, že uzavření vzdušného prostoru sousedních zemí pro letadlo ruského ministra může vyhovovat srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi, který by si podle deníku přál, aby Lavrovova návštěva byla odložena, anebo se uskutečnila pokud možno nepozorovaně, aby nepokazila vztahy Srbska se Západem.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že téměř všechny země Evropské unie a také Británie uzavřely ruským letadlům svůj vzdušný prostor po ruském útoku na Ukrajinu z 24. února, zatímco Srbsko je jedním z mála spojenců Ruska v Evropě. Srbsko nezavedlo sankce proti Moskvě, ale od roku 2012 je oficiálně kandidátskou země na členství v EU. Začátkem března se v Bělehradu demonstrovalo na podporu počínání Ruska proti Ukrajině. Srbsko prakticky úplně závisí na dodávkách ruského plynu, ale jeho loajalitu vůči Moskvě budí také skutečnost, že Rusko podporuje Bělehrad v neuznávání nezávislosti Kosova.
Srbsko v poslední době čelí zvýšenému tlaku západních států, aby sladilo svou zahraniční politiku s Evropskou unií a přidalo se k sankcím proti Rusku. To však Vučić dosud odmítal, i s ohledem na proruské smýšlení velké části srbského obyvatelstva.
