Malešice s Trojou nestačí? Na „Hlaváku“ nocovalo přes 100 uprchlíků, stanovým městečkům navzdory
Na pražském hlavním nádraží v noci na pátek nocovala více než stovka především romských uprchlíků z Ukrajiny. Další část z nich se přesunula do stanových městeček v Troji a Malešicích. ČTK to dnes sdělili zástupci iniciativy Hlavák, která běžencům poskytuje humanitární pomoc. Ze středy na čtvrtek v městečkách nocovalo dohromady 210 lidí. Obě mají kapacitu po 150 místech a jejich součástí je zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Na hlavním nádraží už ukrajinským uprchlíkům pomáhá jen iniciativa Hlavák, neziskové organizace zde přestaly oficiálně působit k 1. červnu.
Praha se potýká s velkým přílivem uprchlíků. Asistenční centrum KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) ve Vysočanech pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud odbavilo přes 94 000 lidí. Kvůli jeho přetíženosti jej magistrát od 15. června plánuje uzavřít.
Lidé na nádraží stále nocují
„Včera (ve čtvrtek) tam bylo asi 200 lidí, kteří byli na nádraží, ale i v parku před ním. V noci na dnešek jich na hlavním nádraží přespávalo 114. Převážně se jedná o romské uprchlíky,“ řekla ČTK jedna ze zástupkyň iniciativy Hlavák. Dobrovolníci se podle ní potýkají s problémy v důsledku ukončení humanitární pomoci ze strany města a dalších neziskových organizací.
Na nádraží zůstali pouze zástupci cizinecké policie, tlumočníci a hasiči. „Organizace je nyní náročnější a některá pomoc nám chybí, například nemůžeme využívat mediky, přitom denně musíme řešit zdravotní obtíže lidí. Náročnější je také zajistit jim jídlo a základní hygienické potřeby,“ popsala dobrovolnice. Peníze a potraviny iniciativa získává ve sbírkách.
Magistrát: Příchozích ubývá
Zástupci magistrátu se na nádraží podle mluvčího Víta Hofmana vydali ve středu 1. června. „Ve středu se ve večerních hodinách uskutečnilo na hlavním nádraží předběžné zjišťování, kdo má teoreticky možnost získat vízum, a kdo ne,“ sdělil. Následně bylo 92 uprchlíků odvezeno do stanového městečka v Malešicích a dalších 12 do Troje. V noci ze středy na čtvrtek tak ve stanovém městečku v Troji nocovalo 118 lidí a v Malešicích 92. „Situace je v městečkách obecně klidná a postupně ubývá nově přicházejících,“ dodal Hofman.
Kritika Prahy
Za plán uzavřít své asistenční centrum pomoci si Praha vysloužila kritiku některých hejtmanů. Předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) plán označil za nekolegiální krok a politické gesto. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ČR se zvládne o uprchlíky postarat i při uzavření pražského centra. O situaci v Praze je ochoten s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) jednat premiér Petr Fiala (ODS).
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
