Ruský velvyslanec v ČR na koberečku kvůli nemovitostem Rusů. Lipavský: Nerespektují úmluvu
Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN) si v úterý dopoledne předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského kvůli pochybnostem, které vzbuzuje užívání ruských nemovitostí v Česku. V tiskové zprávě to sdělila česká diplomacie. Podle ministra Jana Lipavského (Piráti) Rusko nerespektuje Vídeňskou úmluvu, ani místní pravidla a zákony.
„Diplomatické mise musí na území cizího státu respektovat nejen Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích, ale i pravidla a zákony hostitelské země. Rusko nedělá nic z toho a nerespektuje právní stát,“ uvedl Lipavský.
Dvořák dnes velvyslanci tlumočil pochybnosti ministerstva a vyzval jej, aby Rusko při nakládání se svými nemovitostmi na území České republiky neporušovalo bilaterální smlouvy a právní řád země.
Šéf české diplomacie nedávno vytvořil pracovní skupinu, která se zabývá nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR. U řady z budov má úřad pochybnosti o tom, zda stále slouží k diplomatické činnosti. Ministerstvo eviduje asi pět desítek nemovitostí. Skupina se soustředí na ty, které jsou v ruském vlastnictví, a to v Praze i v dalších obcích a městech.
V poslední době se řešila zejména otázka ruské školy v pražském Bubenči. Praha z rozhodnutí zastupitelstva vyzvala vládu, aby připravila zákon, podle něhož by bylo možné omezit vlastnické právo Ruska k budově. Lipavský tehdy opáčil, že problematika ruské školy je provázána s několika mezinárodními smlouvami a je potřeba dodržovat ústavní pořádek ČR.
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy po loňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
Počet ruských diplomatů v ČR byl dále snížen i po ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Česko také odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. Uzavřelo též své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu a dočasně uzavřen je Český dům v Moskvě.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
