Lídři EU se shodli na odstřižení od ruské ropy! Přehledně: Jak vypadají nové sankce a embargo

Co nové sankce zahrnují?

• Dovoz ruské ropy po moři bude zakázán s dočasnou výjimkou pro ropu z ropovodů. Po moři přichází dvě třetiny ruské ropy.
• Německo a Polsko slíbilo, že do konce letošního roku zastaví dovoz ruské ropy z ropovodů. Tím dojde ke snížení dovozu o 90 procent. 
• Největší ruská banka Sberbank bude odstřižena od mezinárodního platebního systému Swift.
• Zakázány budou další tři ruské státní zpravodajské televize. 
• Další omezení pro „jednotlivé osoby zodpovědné za válečné zločiny na Ukrajině“.
• Česko bude mít výjimku 18 měsíců na dovoz ruských ropných produktů.

Česko zatím o ropu nepřijde

„Máme v zásadě politickou shodu, jak se zbavit ruské ropy v jasném časovém rámci,“ prohlásila na tiskové konferenci po jednání von der Leyenová. Michel uvedl, že Unie svým rozhodnutím odsekává významnou část financování ruského válečného stroje. Embargo na ropu i ropné produkty by mělo platit od začátku příštího roku.

„Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy,“ uvedl po jednání na twitteru také český premiér Petr Fiala.

Lídři se dohodli, že sedmadvacítka zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku. Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu mířícího z Ruska, podle von der Leyenové však EU počítá i s individuálními závazky Polska a Německa zastavit do konce roku odběr ropy proudící k nim severní větví Družby.

Jižní větev, která má být díky výjimce v provozu i po začátku platnosti embarga, přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do EU. Ropa touto cestou proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

21:51

Dnes

Ruské rakety v přístavu Pivdennyj v Oděse zasáhly dva terminály specializované na zemědělskou produkci, z nichž jeden patří známé singapurské firmě Delta Wilmar. Ta na Ukrajině podniká od roku 2004, od té doby zde investovala více než 300 milionů dolarů a vytvořila okolo tisícovky pracovních míst.

21:13

Dnes

Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.

Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.

21:12

Dnes

Američan Russell Bentley, který bojoval na ruské straně proti Ukrajině, zahynul v Doněcku, oznámila šéfredaktorka ruské prokremelské televize RT Margarita Simonjanová na sociální síti. Neupřesnila, jak Američan zahynul. Doněck ovládají Rusové již deset let. O Američanově smrti informovali podle ruských médií také jeho někdejší spolubojovníci z Donbasu na východě Ukrajiny, podle kterých byl Američan zabit. Média se zmiňují i o verzi Američanovy manželky, podle které si neznámí ozbrojenci v uniformách jejího muže spletli se špionem.

„Russell Bentley, zvaný Texas, skutečný Američan, skutečně z Texasu, zahynul v Doněcku. Bojoval tam za naše,“ napsala Simonjanová na telegramu a připomněla, že Bentley spolupracoval také s ruským propagandistickým portálem Sputnik.

Zobrazit celý online

Maďarsku se podle Michela dostalo v závěrech summitu ujištění, že v případě výpadku či zastavení ropovodů bude moci dovézt ruskou ropu jiným způsobem či že mu ji poskytnou další unijní státy.

Česko a Slovensko zase podle diplomatů spoléhají na to, že se jim v konečné podobě sankcí podaří získat přislíbenou výjimku ze zákazu exportu produktů z ropy proudící do EU potrubím.

Michel doplnil, že sankční balík, kterému dali šéfové států a vlád nyní zelenou, obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Dalšími body je zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, odpovědným za válečné zločiny na Ukrajině.

Fiala: Výborný výsledek pro ČR i EU

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou dohodnuté sankce výborným výsledkem jak pro Evropskou unii, tak pro Českou republiku. „Evropská unie ukázala, že dokáže udržovat jednotný postoj proti ruskému agresorovi,“ řekl premiér na tiskové konferenci s tím, že nový balíček sankcí není jednoduchý, proto debata tak trvala. Nicméně „všechny klíčové problémy se během večerního jednání podařilo odstranit“, podotkl Fiala.

„Všichni prokázali vůli dosáhnout jednotného výsledku,“ řekl také předseda vlády. Česko podle něj bude mít výjimku 18 měsíců na dovoz ruských ropných produktů, protože je jako vnitrozemský stát ve specifické situaci. To je podle něj dostatečný čas. „My když to dokážeme dřív, tak nebudeme trvat na 18 měsících,“ prozradil Fiala.

Premium

Ruské ničení obilnice Evropy: Hrozí hlad, zdražení i nová vlna uprchlíků, Evropa je jasný cíl, míní experti

Evropská komise navrhla v pořadí šestý soubor sankcí začátkem května, zejména kvůli maďarskému nesouhlasu s podmínkami ropného embarga se však na něm Unie přes naléhání Kyjeva téměř měsíc nedokázala shodnout.

Vedle sankcí se dnes lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které podle Michela EU v nejbližší době poskytne devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.

EU schválila šest balíků sankcí proti Rusku

• Lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze, 24. února, shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu z roku 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergeje Šojgua.
• Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu. Měly také mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázaly dodávky nejdůležitějších součástek ruským rafineriím či omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
• Třetí balík sankcí EU schválila 27. února a uplatňovat jej začala od 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize RT a webu Sputnik, a to kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.
• Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy mají dále omezit běloruský export, který už zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se dotýkají 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.
• EU se poté 9. března shodla na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa letecké společnosti Aeroflot, zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahovala už na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučila ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.
• V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva 10. března až do konce letošního roku vývoz telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Zákaz vývozu do konce roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo však, o které se jedná.
• Čtvrtý unijní balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na prezidenta Vladimira Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Zatímco například u alkoholu je to 300 eur (7400 korun), u aut 50.000 eur (1,23 milionu korun).
• Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti sousední zemi.
• Pátý balík sankcí proti Rusku schválila EU 8. dubna. Na jeho základě od 10. srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery či několik oligarchů blízkých Kremlu. Mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra.
• Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Arkadije Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Na sankčním seznamu jsou také představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny. EU rovněž výrazně omezila možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Sankční seznam zahrnuje i zmrazení styku se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB.
• V noci na dnešek summit EU našel v rámci šestého sankčního balíčku shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy.