„Otroky si z nás neudělají!“ Ukrajinci na Donbasu pohřbívají padlé, tváří v tvář smrti se ale nevzdávají
Boje ve východoukrajinském Donbasu se přiostřují a místní denně poslouchají vzdálené rány explozí, morálka vojáků ani civilistů ale neklesá a mnozí jsou odhodlaní se Rusům postavit za každou cenu. „Nikdy nebudeme zpívat ruské písně, to je prostě nemožné,“ ujišťuje zaměstnanec zničené továrny. Od propuknutí války se v oblasti konalo hned několik pohřbů zabitých členů armády, nad ztracenými bojovníky truchlí jejich rodiny i přátelé, ani oni se ale nehodlají vzdát. „Zemřel jako hrdina a jsem na něj za to pyšná,“ říká zdrcená matka.
Rusové, kteří momentálně ovládají 95 procent Luhanské oblasti, se s ambicemi vydávají k hranicím vedlejšího Doněcku. Podle místních nyní útočí ve dne i v noci a denně umírají další a další lidé včetně nevinných civilistů. „Zase nás bombardují o dost víc, i právě teď,“ uvedl pro britský server SkyNews voják na jednom z kontrolních stanic města Doněck.
Okupanti se v posledních dnech zaměřili primárně na zdejší teplárnu, která zásobovala teplem desetitisíce občanů. Během útoku zemřeli dva vojáci. „Byl jsem jen 200, 300 metrů daleko,“ konstatoval další člen armády. Takto těsně unikl smrti už několikrát.
Nikdy nebudeme zpívat ruské písně
Bývalý zaměstnanec teplárny Anatolij v tichu sledoval odklízení trosek. „Vychovali mě sovětským způsobem,“ řekl britským reportérům. „Učili nás, že Británie a Spojené státy jsou nepřátelé. Nikdy jsme nečekali, že nám Británie takhle pomůže se zbraněmi. Ztratili jsme jednoho bratra, ale získali jsme nové bratry.“ Mnozí místní podle něj ještě donedávna věřili, že západní svět bude Ukrajinu navždy spojovat s Ruskem, názory občanů se ale od té doby výrazně změnily.
„Můžou dobýt tohle území, ale nikdy si z nás Ukrajinců neudělají své otroky,“ pokračoval Anatolij. „Nikdy nebudeme zpívat ruské písně, to je nemožné, prostě nemožné.“
Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.
„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země. S odvoláním na místopředsedu ukrajinské vlády Oleksije Kulebu to napsal server Ukrajinska pravda. Při útoku na depo v Oděse podle něj Rusové zranili strojvůdce, na severu země se zpozdily některé spoje.
Kromě Oděsy útočili Rusové také na železniční infrastrukturu v příhraničních regionech na severu Ukrajiny, včetně města Konotop, uvedl Kuleba, který vedle vicepremiérské funkce řídí ministerstvo pro regionální rozvoj. Některé spoje v Černihivské a Sumské oblasti mají podle něj kvůli ruským útokům zpoždění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Kodaně na summit Evropského politického společenství (EPC), sdružující 47 zemí. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země předsedá Radě EU a summit pořádá, při příjezdu na jednání zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Zdůraznila proto důležitost posílení společné evropské obrany. „Do roku 2030 musíme být schopni se efektivně bránit,“ dodala.
Zabití hrdinové
Pro svou vlast padly dosud tisíce ukrajinských vojáků včetně 32letého Juriho. Jeho armádní kolegové jemu a dalším obětem zorganizovali oficiální pohřeb, kterého se zúčastnili jeho přátelé, matka Alina a 13letá dcerka Daryna. Ani jedna z nich se během obřadu neubránila slzám.
Truchlící rodina byla za přítomnost novinářů vděčná, smrt milovaného Juriho takto nebude jednoduše zapomenuta. Na dotaz, zda synova oběť v boji stála za to, odpověděla zdrcená Alina jednoduše: „Ne, ne. Nestojí to za jeho smrt, protože moje dítě je teď pryč. Prostě je najednou pryč a já jsem tak smutná… ale zemřel jako hrdina a jsem na něj za to pyšná.“
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla okupantská vláda o 30 150 vojáků, 1 338 tanků, 631 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 207 letadel, 174 vrtulníků, 116 střel s plochou dráhou doletu a 13 válečných lodí.
