Kreml po úspěchu na Donbase začal zvažovat nový útok na Kyjev. „Ukrajince rozdrtíme“
Situace na Donbase je mimořádně špatná, přiznal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusům se daří postupovat oblastí a každý den dobývají stále větší území. Úspěch zde slaví dokonce tak velký, že v Kremlu to rozproudilo úvahy o novém útoku na Kyjev. S odkazem na zdroje z okolí prezidenta Vladimira Putina to napsal zpravodajský server Meduza.
Jak popisuje Meduza, což je jeden z posledních nezávislých ruských serverů, jenž je kvůli své bezpečnosti provozovaný z lotyšské Rigy, vedení ruské armády má ofenzivu na Ukrajině rozdělenou na možné „minimum“ a „maximum“.
Minimum je ovládnutí celého Donbasu. K tomuto záměru se Rusové uchýlili poté, co se celostátní invaze nepovedla, okupanti ani po týdnech tvrdých bojů nedokázali dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev, a tak se zaměřili jen na východ země.
Maximum je pak právě dobytí Kyjeva. Rusové ho považují za nejvyšší cíl, kterého lze dosáhnout. A jelikož se jim teď na Donbase daří a ukrajinští vojáci začínají být vyčerpaní, podle Meduzy Kreml opět začal uvažovat o tom, že by se Rusové ke Kyjevu vrátili a zkusili ho znovu získat pod svou kontrolu.
Serveru to potvrdily dva zdroje, které jsou obeznámeny s diskuzí o ruské vojenské strategii. „Nakonec je (Ukrajince – pozn. red.) rozdrtíme. Celá věc bude pravděpodobně hotová na podzim,“ řekl Meduze jeden ze zdrojů. Druhý uvedl, že nová naděje na dobytí Kyjeva zavládla nejen v Kremlu, ale i ve vedení ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, v jejíž čele stojí bývalý premiér Dmitrij Medveděv.
Povolá armáda brance?
Jak přesně by ofenziva u Kyjeva měla vypadat, zdroje nepopsaly a není jasné, jestli si to ujasnil i sám Kreml. Meduza podotýká, že už dříve přinesla informace o ruských velitelích, kteří přiznali, že dobytí ukrajinského hlavního nelze provést „jen s malým prolitím krve“. Pokud by k novému útoku došlo, Rusko by muselo nasadit mnohem vetší počet vojáků.
Zřejmě by v takové situaci muselo sáhnout po brancích, kteří sice na Ukrajině již bojují, ale není jich mnoho. „Zatím bojují převážně smluvní vojáci. Je jich dost na relativně pomalý postup přes Ukrajinu. Ale můžete použít brance, pokud chcete postupovat rychleji. Přece jen je to armáda,“ cituje server kremelský zdroj.
Ten také dodal, že Rusko nevyhlásí všeobecnou mobilizaci, protože se ruští politici bojí negativní reakce mezi obyvateli. Mohla by tím klesnout Putinova podpora, čemuž se chtějí vyhnout.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Nový útok na Kyjev podle serveru Rusko zvažuje také proto, že Kreml je přesvědčený, že Západ neudrží svou podporu Ukrajiny v podobě financí a dodávek zbraní. „Dříve nebo později ta pomoc Evropu unaví. Jsou to peníze i zbraně, které sama potřebuje. Jak se přiblíží podzim, bude muset začít vyjednávat (s Ruskem – pozn. red.) kvůli ropě a plynu v rámci příprav na zimu,“ je přesvědčený zdroj.
Druhý zdroj přiznává, že blitzkrieg neboli rychlá válka skutečně na Ukrajině selhala, ale to neznamená, že vítězství Ruska ještě stále není možné. Ukrajina se sama neubrání.
V oficiálních prohlášeních je Rusko opatrné a stále mluví pouze o potřebě „osvobození Donbasu“. Luhansko se mu už podařilo ovládnout z 95 procent, jak popsal gubernátor oblasti Serhij Hajdaj. V noci na sobotu pak ukrajinský generální štáb přiznal, že Rusko dobylo město Lyman v Doněcku, které je důležitou železniční křižovatkou.
