Ukrajina je jen zkouška? Plánujeme něco mnohem většího, hrozí ruský politolog
Ruský politolog šokoval během televizního rozhovoru, když invazi na Ukrajinu nazval „generální zkouškou“ před mnohem mohutnějším konfliktem. Válka se sousední zemí má podle něj jen změřit schopnosti ruské armády a porovnat její síly se Severoatlantickou aliancí (NATO). Ve státní televizi navíc o invazi hovořil jako o válce, tento termín přitom ruská Státní duma zakázala používat v souvislosti se „speciální operací na Ukrajině“ už v prvních dnech sporu.
Politolog Alexej Ferenko, který pracuje jako profesor na Moskevské státní univerzitě a Institutu pro studia mezinárodní bezpečnosti, ve čtvrtek vystoupil v pořadu ruské státní televize Rassija 1. Během rozhovoru naznačil, že Ruská federace do budoucna plánuje mnohem masivnější konflikt než invazi na Ukrajině, která je pouhou „generálkou“.
„Myslím si, že válka na Ukrajině je zkouškou pro potenciálně větší budoucí konflikt,“ řekl Ferenko. „Testujeme svoje zbraně proti zbraním NATO. Na bojišti zjistíme, o kolik jsou naše zbraně silnější než ty jejich.“
„Mohla by to být dobrá a naučná zkušenost pro budoucí konflikty,“ dodal. Na jeho výrok rychle zareagovala moderátorka pořadu Olga Skabajevová: „To je děsivý experiment.“ Na rozhovor upozornil server DailyMail.
Zakázané slovo a další propaganda
Při svém projevu politolog hovořil o invazi jakožto o válce, Státní duma ovšem zakázala používání slova válka v souvislosti s operací na Ukrajině v momentě, kdy v rámci boje proti „západní propagandě“ rozšířila trestní zákoník o nový zákon. Ten stanovuje trest za šíření „lživých“ informací o konfliktu a stejně tak i za užívání termínu válka. Takto se ve státní televizi dosud „přeřeklo“ více proruských funkcionářů, všichni kromě Ferenka se ale okamžitě opravili.
Jeho slova jdou v souladu se snahami Kremlu, který ruským občanům od začátku konfliktu vnucuje zkreslené popisy zahraničního dění. Ačkoli ruská armáda na Ukrajině téměř nepostoupila a nedaří se jí ani při okupaci východní části země, zdejší televize průběžně ujišťuje o jejím úspěchu.
Podle nejnovějších odhadů ukrajinského ministerstva obrany Rusko dosud přišlo o 28 850 vojáků, 1 278 tanků, 3 116 ozbrojených transportních vozidel, 596 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 204 letadel, 169 vrtulníků, 104 raket s plochou dráhou doletu, 2 178 palivových nádrží, 13 lodí a 43 kusů speciální výbavy. Shrnutí na twitteru sdílel ukrajinský list The Kyiv Independent.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
