Dohnalo ho svědomí? Německý exkancléř Schröder opouští ruský ropný gigant Rosněfť
Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma dnes oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.
Spolu se Schröderem v dozorčí radě skončí také německý manažer Matthias Warnig, který je považován za člověka blízkého Kremlu. „Chápeme jejich rozhodnutí a děkujeme jim za jejich pokračující podporu,“ uvedla Rosněfť v prohlášení.
Schröder v Německu čelí tvrdé kritice za to, že se po ruské invazi na Ukrajinu nevymezil vůči Rusku a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, kterého v minulosti označil za přítele a čistokrevného demokrata. Němečtí političtí představitelé včetně jeho domovské sociální demokracie (SPD) Schrödera žádali, aby z vedení ruských společností odešel. Bývalý kancléř, který Německo vedl v letech 1998 až 2005, vedle Rosněfti působí také ve společnostech Nord Stream AG a Nord Stream 2 AG.
Rozpočtový výbor Spolkového sněmu se rozhodl 78letého Schrödera potrestat tím, že mu odebral peníze na chod kanceláře. Za loňský rok šlo o více než 400.000 eur (skoro deset milionů korun).
Týdeník Der Spiegel dnes na svých internetových stránkách napsal, že Schröder nechá přezkoumat, zda je rozhodnutí rozpočtového výboru v souladu s právem. Najal si na to prominentního ústavního právníka Michaela Nagela. Ten v minulosti obhajoval například bývalého prezidenta Chrisitana Wulffa v procesu kolem údajného přijímání různých výhod. Soud Wulffa začátkem roku 2014 zprostil obvinění ve všech kauzách.
Nagel podle agentury DPA potvrdil, že nyní bude pracovat pro Schrödera, dále se k věci ale vyjadřovat nechtěl.
Rozpočtový výbor ale Schröderovi ponechal výsluhový důchod a státem placenou ochranku. Ve čtvrtek se také Evropský parlament velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku.
Schröderovi navíc hrozí vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
