Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Turecko rozšíření NATO neschválí, potvrdil Erdogan. Švédsku a Finsku vzkazuje: Nepřemluvíte nás

Aktualizováno -
16. května 2022
21:08
Autor: ČTK, Mii - 
16. května 2022
11:00

Švédsko se oficiálně rozhodlo požádat o členství v NATO, oznámila podle DPA tamní premiérka Magdalena Anderssonová. Předpokládá, že přijetí nebude trvat déle než rok. Následuje tak Finsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v této souvislosti uvedl, že Turecko rozšíření aliance neschválí a diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Silná slova o rozšíření NATO dnes přišla také z ruské strany.

Finsko ani Švédsko, které se k NATO nepřipojily ani v nejvypjatějších obdobích studené války, začaly dávat najevo svůj úmysl vstoupit do aliance po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z konce února letošního roku. Záměr se v obou zemích těší podpoře veřejnosti. Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.

„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem aliance,“ prohlásila švédská premiérka Anderssonová, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla.

„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.

Turecko se chystá vše zablokovat

Rozšíření aliance ale narazí na rozhodnutí Turecka. Země neschválí rozšíření Severoatlantické aliance, uvedl tamní prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl, že Švédsku a Finsku nedůvěřuje, protože nemají, na rozdíl od Ankary, jasný postoj vůči terorismu. Švédsko turecký prezident označil za inkubátor teroristů, v jeho parlamentu sedí podle něj poslanci hájící teroristické organizace. „Těm, kteří přijímají teroristy, neřekneme ano, až se budou chtít přidat k NATO,“ řekl Erdogan. Kritizoval také, že obě země zavedly omezení na dodávky do Turecka.

„Přijedou nás přesvědčovat? Ať se tím neunavují,“ řekl Erdogan v reakci na informace z dnešního dne, že Stockholm a Helsinky se chystají vyslat své diplomaty do Ankary, aby s Tureckem jednali.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Turecko oběma zemím vyčítá, že chrání organizace, které Ankara považuje za teroristické.

Ruská televize už řeší jaderné zbraně

„Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme,“ poznamenal dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. „Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky,“ dodal. Moskvě je podle Rjabkova jasné, že Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí.

„Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat,“ řekl.

19:45
Dnes

Přes různé pohledy na ruskou hrozbu je důležité o tom s partnery upřímně mluvit. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl novinářům před dnešním odletem do Budapešti, kde se mimo jiné v pátek setká se svým protějškem Péterem Szijjártóem.

„Budeme se bavit o česko-maďarských vztazích, ale také bezpečnosti, ruské agresi proti Ukrajině a celkově o situaci v Evropě,“ řekl Lipavský. „Pohledy na ruskou hrozbu se liší, přesto si myslím, že je potřeba se státy, jako je Maďarsko, velmi pečlivě a upřímně o ruské hrozbě hovořit,“ poznamenal. Celá Evropa podle něj čelí ruské hybridní válce.

19:23
Dnes

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou lotyšských diplomatů. Jde podle něj o reciproční krok za dřívější vykázání dvou pracovníků ruské ambasády z pobaltské země. Ruská státní agentura TASS dříve v souvislosti s dnešním předvoláním lotyšské chargé d'affaires na ministerstvo uvedla, že Riga na konci března prohlásila za personu non grata jednoho ruského diplomata.

18:43
Dnes

Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.

„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.

Zobrazit celý online

Ještě dál zašla prokremelská propagandistická televize Rossija, jejíž komentátor v živém vysílání hrozil tím, že Rusko v návaznosti na kroky Finska a Švédska namíří na Evropu jaderné zbraně. „Když se ve Švédsku a Finsku objeví základy NATO, Rusko nebude mít na výběr. Nebude moci jednat jinak než neutralizovat nerovnost a novou hrozbu rozmístěním svých jaderných hlavic,“ zaznělo v komentáři Rossija 1 v živém vysílání.

Putin byl však mírnější. Spojené státy podle něj podporováním rozšiřování NATO činí „agresivní“ kroky k dalšímu vyostřování již tak vypjaté světové bezpečnostní situace.

Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal.

Video  Expert pro Blesk o námluvách Finska s NATO a ruské chybě: Přesně tohle si Putin nepřál!  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa