Zahnal se Putin do kouta? Biden se obává, že ruský vůdce nemá, jak vycouvat z války
Americký prezident Joe Biden v noci na dnešek vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak vycouvat z války na Ukrajině. Biden v této souvislosti prohlásil, že se snaží přijít na to, co s tím udělat, píše agentura Reuters.
Biden na akci na předměstí Washingtonu řekl, že se Putin domníval, že ruská invaze na Ukrajinu povede k roztříštění EU a NATO. Dodal, že Spojené státy a mnoho evropských zemí ale vyjádřilo Kyjevu silnou podporu.
Biden označil Putina za velmi vypočítavého muže. V této souvislosti vyjádřil obavy, že ruský vůdce „právě teď nemá východisko a já se snažím přijít na to, co s tím uděláme“.
Neúspěchy a vysoké ztráty Rusů
Ruský útok na Kyjev byl v březnu odražen díky silnému ukrajinskému odporu. Moskva, která svou invazi na Ukrajinu označuje za „speciální vojenskou operaci“, minulý měsíc vyslala další vojáky na východní Ukrajinu, aby se podíleli na velké ofenzivě, ruské zisky jsou však pomalé. Rusko podle odhadu Západu na Ukrajinu při zahájení útoku vyslalo okolo 150.000 vojáků. Podle Kyjeva jich od té doby přišlo o zhruba 25.650. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.
Pozornost médií se v pondělí soustředila na moskevské Rudé náměstí, kde se za Putinovy přítomnosti konala vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Putin prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska na Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva.
Před přehlídkou se spekulovalo o tom, že by ruský prezident mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku nebo oznámit všeobecnou mobilizaci. K tomu však nedošlo.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před odjezdem na zasedání Evropské rady.
O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskusi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.
