Údajná Putinova superjachta Šeherezáda za 16 miliard: Upluje sankcím Evropské unie?!
Údajná Putinova superjachta Šeherezáda byla od roku 2020 opravována v italském přístavu Porto di Carrara. Nyní je už zpátky na vodě. To značí jediné. S luxusním kolosem mohou námořníci kdykoliv odplout a vyhnout se tak tvrdým dopadům případných sankcí. Miliardová jachta by mohla mít namířeno třeba do Vladivostoku, kde už by na ni byly sankce krátké! Ty Evropská unie zatím neuvalila, jelikož se stále spekuluje, kdo luxusní koráb vlastní. Loď se dvěma heliporty, tanečními sály, divadlem, nebo dokonce nemocnicí by zůstala svobodná a v rukou Rusů.
Pokud by opravdu mohutný plující palác italský přístav nadobro opustil, stráž by neměla žádnou moc loď zastavit. Stále není jasné, komu jachta oficiálně patří, a to znamená, že nemůže být v rámci sankcí zabavena. Pokud plavidlo skutečně patří Putinovi, je pravděpodobné, že by se posádka pokusila uprchnout z vod EU do relativního bezpečného útočiště v Turecku.
Následovala by tak luxusní jachty Romana Abramoviče a Alexandra Abramova. Odtud by mohla v klidu proplout Suezským průplavem do Indického oceánu, Indonésie, nebo dokonce do ruského přístavu ve Vladivostoku. Tam už kotví třeba superluxusní lodě oligarchů Děripasky nebo Mordaševa.
Jeden z pracovníků přístavu, manažer jachtařského klubu, možné obavy o odplutí lodi potvrdil. „Přístav se chystala opustit už minulou noc, ale snad kvůli počasí se tak nestalo,“ vysvětloval Gabriele podle deníku Daily Mail. „Úřady ji nikdy nezabavily, takže může vlastně odjet kdykoli,“ potvrdil, že loď je prakticky svobodná.
O opravdovém vlastníkovi luxusní jachty se spekuluje už léta. Ruský opozičník Alexej Navalnyj a jeho tým mají jasno. Jachtu vlastní ruský prezident Vladimir Putin. Takovou informaci ale nikdy nikdo dosud nepotvrdil.
Kapitán lodi Guy Bennett-Pearce ujišťoval, že Putinovi jachta nepatří. „Nikdy jsem ho neviděl. Nikdy jsem ho nepotkal,“ upozornil. „Všichni tomu říkají Putinova jachta, je to ale fáma, která se šíří už měsíce,“ přitakal bývalý úředník Ernesto Rossi. Když loď poprvé dorazila do přístavu, postavili podle New York Times její pracovníci na mole velkou zábranu, která ostatním zabránila vidět, co se na lodi děje. Místní něco podobného nikdy neviděli.
Pracovníci, kteří se podíleli na přestavbě plavidla, jej popsali jako miniaturní plovoucí město. Na palubě mají být bazény, lázně, sauny, divadlo, taneční sály, posilovny, dva heliporty, a dokonce nemocnice. Šestipatrová Šeherezáda je jednou z největších a nejdražších soukromých lodí na světě. Její cena je asi 700 milionů dolarů, v přepočtu to je přes 16 miliard korun.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
