»Oligarchy v Praze nechceme.« Magistrát kvůli invazi na Ukrajinu a možným sankcím prověří uzavřené smlouvy
Pražský magistrát připravuje metodiku pro své odbory, podle které budou postupovat při uzavírání smluv, aby neporušily sankční seznam Evropské unie (EU) vztahující se na ruské oligarchy. Zároveň úřad prověří již uzavřené kontakty. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. EU zavedla ekonomické sankce na Ruskou federaci po napadení Ukrajiny v druhé polovině února.
„V nejbližší době vydáme vnitřní metodiku, jak mají příslušné odbory magistrátu postupovat v případě zadávání veřejných zakázek, aby ruským oligarchům uvedeným na jmenném sankčním seznamu a jimi řízeným či jinak obdobně spolupracujícím společnostem nebyla plnění v rámci veřejných zakázek zadávána,“ uvedl Hofman. Magistrát zároveň prověří již uzavřené kontrakty. V případě, že úřad nalezne v některé z nich buď firmu, nebo majitele, který je na seznamu, kontrakt bude řádně ukončen.
„Výše uvedený postup byl diskutován s pracovníky ministerstva pro místní rozvoj a jimi rovněž neformálně aprobován s tím, že zároveň při případných nejasnostech města při postupu vůči konkrétnímu dodavateli osloví s žádostí o prověření identity dodavatele také Finanční analytický úřad (FAÚ),“ uvedl Hofman.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Dva měsíce bojů
Ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu 24. února. Od té doby EU i USA a další země zavedly proti Rusku řadu sankcí, a to jak na jednotlivce, tak i na podniky. Západní země také vytvořily sankční seznam, na jehož základě je některým ruským občanům zmrazen majetek.
