„Karma,“ hodnotí hořící ruské sklady poradce Zelenského. Zacharovová vyhrožuje tvrdou odpovědí
Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska, prohlásila dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko podle ní na další provokování Ukrajiny k úderům proti vojenským objektům na ruském území tvrdě odpoví. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře vzápětí zdůraznil, že Ukrajina má právo se ruské agresi bránit, a to také útoky na ruské vojenské základny a sklady. Vyzbojování Ukrajiny ohrožuje bezpečnost Evropy, varoval Kreml.
„Taková zločinná činnost ukrajinských ozbrojených sil proti ruskému území nemůže zůstat bez odpovědi,“ prohlásila Zacharovová podle ruské agentury TASS. Kyjev a západní metropole by podle ní měly brát vážně vyjádření ruského ministerstva obrany, že podobné akce povedou k tvrdé ruské odpovědi.
„Rusko zaútočilo a zabíjí civilisty. Ukrajina se bude bránit všemi způsoby, včetně úderů na sklady a základny zabijáků. Svět uznává toto právo,“ napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Na jihu a západu Ruska v poslední době vzplálo několik skladů paliv a munice. Ruské úřady obviňují z útoků ukrajinské síly, Kyjev se obvykle nevyjadřuje.
„Když se (Rusové) rozhodnete rozsáhle napadnout jinou zemi, masově tam zabíjet, masově drtit mírumilovné lidi tanky a ve svých oblastech k tomu využívat sklady, dříve nebo později se vám to vrátí,“ napsal ve středu Podoljak, aniž by ale přímo přiznal ukrajinskou zodpovědnost za požár muničního skladu v Belgorodské oblasti. Příčin požáru v muničním skladu může být podle něj víc – například „zásah boží“ za ostřelování civilistů v Mariupolu v době nedávných pravoslavných velikonočních svátků. „Karma – krutá to věc,“ dodal Podoljak.
Mluvčí ruské diplomacie také obvinila Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že předávala údaje o ruských silách zpravodajským službám Západu a Ukrajiny. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva se pak podle tvrzení mluvčí ruské diplomacie uchyluje k používání „výmyslů, lživých a falešných zpráv, zinscenovaných představení“ v prohlášeních o Ukrajině.
Úřad informuje o válečných zločinech, kterých se na Ukrajině dopouštějí ruští vojáci. Několik pozorovatelů OBSE bylo pod záminkou vyzvědačství zadrženo v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.
Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.
