Tři tisíce korun za mrtvého syna: Rusko odškodňuje matky padlých vojáků almužnou
Tři tisíce korun za jeden lidský život? Taková realita panuje v putinovském Rusku. Matky, jejichž synové umřeli při invazi na Ukrajinu, dostaly od ruského státu přesně takovou kompenzaci. S penězi sice pózovaly na fotkách, ale nadšené zjevně nejsou.
V rukou pár tisícovek a vedle nich symbol Z propagující válku na Ukrajině. Tak pózovaly pro potřeby ruské propagandy matky vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině. Výraz v jejich tvářích mluví za vše. Ruské mámy jsou z války rozčarované.
Když guvernér ruské Kemerovské oblasti Sergej Civiljov pronesl větu, že „mladí vojáci byli použiti,“ pocítil silnou vlnu nevole matek mladých branců. Jak již dříve deník Blesk informoval, Civiljov ženám vysvětloval, že jim k průběhu akce nemůže nic moc říct. „Oklamali jste nás!“ volaly matky.
„Proč jste tam naše chlapce poslali? Nejsou trénovaní na válčení, je jim kolem dvaceti let a jsou tak mladí,“ zeptala se další matka guvernéra. Ten váhal s odpovědí, a tak schytal další nepříjemné otázky. „Kde je právě teď váš syn, ten je přece podobně starý?“ zeptala se další žena. „Můj syn studuje na univerzitě,“ odpověděl Civiljov opatrně. Pak naznačil, že válka brzy skončí. „Až budou všichni mrtví!“ křičely nespokojené matky.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
