Putin vypnul Polsku a Bulharsku kohoutky s plynem. Porušení smlouvy, zuří sousedé
Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila. Krok označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné. Upozornila také, že její zákazníci nadále dostávají plyn podle svých potřeb. Bulharský premiér Kiril Petkov označil prerušení dodávek za vydírání.
Agentura Reuters přitom ještě ráno uvedla, že dodávky ruského zemního plynu prostřednictvím plynovodu Jamal do Polska byly obnoveny po předchozím poklesu na nulu. Informovala o tom s odvoláním na údaje provozovatelů sítě pro přepravu plynu v Evropské unii. Tento stav ale zřejmě trval jen chvíli.
Dlouhodobá smlouva o dodávkách ruského plynu mezi ruským Gazpromem a polským PGNiG vyprší s koncem letošního roku. PGNiG upozornila, že Gazprom smlouvu porušil.
Podle Tomasze Stempieně, šéfa společnosti Gaz-System, což je provozovatel přepravní soustavy zemního plynu v Polsku, jsou zásobníky v zemi nyní naplněny z 80 procent.
Podobně hovořila na twitteru i polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Na twitteru napsala, že „Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost“. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.
Podle think tanku Forum Energii Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu kryje z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Do konce letošního roku má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče plyn z Norska.
Bulharsko: Rubly jdou proti dohodě
Bulharské ministerstvo energetiky uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek plynu do Bulharska a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu.
Rusko se na dodávkách zemního plynu do Bulharska podílí z více než 90 procent, uvedla agentura Reuters. Ohlášené zastavení dodávek, které oznámil Gazprom bulharské státní společnosti Bulgargaz, zřejmě rovněž souvisí s požadavkem Kremlu, aby mu dodavatelé platili za plyn v rublech. Bulharské ministerstvo energetiky totiž dnes také uvedlo, že nový platební systém porušuje uzavřené dohody.
Není to vydírání, tvrdí mluvčí Kremlu
Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země „náležitou formou“ zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.
Jaká je situace v Česku
„Dodávky plynu do Česka jsou stabilní a výpadky nepociťujeme,“ řekl Blesku mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka. „V tuzemských zásobnících je k dnešku přibližně 906 milionů metrů krychlových zemního plynu, od 1. dubna tedy jeho množství v tuzemských zásobnících narostlo o více než 90 procent,“ dodal mluvčí.
Loni v prosinci zástupci Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS uvedli, že přerušení dodávek plynovodem Jamal nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý. Česko suroviny odebírá především z jiných přepravních tras, uvedl tehdy zástupce NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu této suroviny do Česka.
Válek: Energetická šikana
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dochází ze strany Ruska stopnutím plynu pro Polsko k dalšímu vyhrocování situace a porušování platných smluv. „Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech,“ napsal Fiala na twitteru.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podotkl, že Rusko provádí energetickou šikanu, která „je dalším nepřátelským krokem Ruské federace vůči svobodnému světu a jednoznačným důkazem, že Putinovo Rusko není a nebude partnerem“.
„Lze očekávat, že to (vypínání ruského plynu evropským zemím, pozn. red) bude pokračovat dál (…) těžko říct, co má Putin za lubem,“ řekl ve vysílání ČT předseda zahraničního výboru Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09). „Cesta dál je hledat alternativy,“ dodal.
Prvenství v Evropě drží Lotyšsko a my
Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu byl tok plynu do Evropy zatím stabilní. Západní země ale už delší dobu zvažují, jak snížit svou závislost na ruských energetických surovinách. Evropská komise začátkem března oznámila, že už letos plánuje omezit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Na počátku dubna pak předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého balíku unijních sankcí, jehož součástí je také zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
