Putin vypnul Polsku a Bulharsku kohoutky s plynem. Porušení smlouvy, zuří sousedé
Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila. Krok označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné. Upozornila také, že její zákazníci nadále dostávají plyn podle svých potřeb. Bulharský premiér Kiril Petkov označil prerušení dodávek za vydírání.
Agentura Reuters přitom ještě ráno uvedla, že dodávky ruského zemního plynu prostřednictvím plynovodu Jamal do Polska byly obnoveny po předchozím poklesu na nulu. Informovala o tom s odvoláním na údaje provozovatelů sítě pro přepravu plynu v Evropské unii. Tento stav ale zřejmě trval jen chvíli.
Dlouhodobá smlouva o dodávkách ruského plynu mezi ruským Gazpromem a polským PGNiG vyprší s koncem letošního roku. PGNiG upozornila, že Gazprom smlouvu porušil.
Podle Tomasze Stempieně, šéfa společnosti Gaz-System, což je provozovatel přepravní soustavy zemního plynu v Polsku, jsou zásobníky v zemi nyní naplněny z 80 procent.
Podobně hovořila na twitteru i polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Na twitteru napsala, že „Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost“. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.
Podle think tanku Forum Energii Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu kryje z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Do konce letošního roku má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče plyn z Norska.
Bulharsko: Rubly jdou proti dohodě
Bulharské ministerstvo energetiky uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek plynu do Bulharska a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu.
Rusko se na dodávkách zemního plynu do Bulharska podílí z více než 90 procent, uvedla agentura Reuters. Ohlášené zastavení dodávek, které oznámil Gazprom bulharské státní společnosti Bulgargaz, zřejmě rovněž souvisí s požadavkem Kremlu, aby mu dodavatelé platili za plyn v rublech. Bulharské ministerstvo energetiky totiž dnes také uvedlo, že nový platební systém porušuje uzavřené dohody.
Není to vydírání, tvrdí mluvčí Kremlu
Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země „náležitou formou“ zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.
Jaká je situace v Česku
„Dodávky plynu do Česka jsou stabilní a výpadky nepociťujeme,“ řekl Blesku mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka. „V tuzemských zásobnících je k dnešku přibližně 906 milionů metrů krychlových zemního plynu, od 1. dubna tedy jeho množství v tuzemských zásobnících narostlo o více než 90 procent,“ dodal mluvčí.
Loni v prosinci zástupci Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS uvedli, že přerušení dodávek plynovodem Jamal nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý. Česko suroviny odebírá především z jiných přepravních tras, uvedl tehdy zástupce NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu této suroviny do Česka.
Válek: Energetická šikana
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dochází ze strany Ruska stopnutím plynu pro Polsko k dalšímu vyhrocování situace a porušování platných smluv. „Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech,“ napsal Fiala na twitteru.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podotkl, že Rusko provádí energetickou šikanu, která „je dalším nepřátelským krokem Ruské federace vůči svobodnému světu a jednoznačným důkazem, že Putinovo Rusko není a nebude partnerem“.
„Lze očekávat, že to (vypínání ruského plynu evropským zemím, pozn. red) bude pokračovat dál (…) těžko říct, co má Putin za lubem,“ řekl ve vysílání ČT předseda zahraničního výboru Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09). „Cesta dál je hledat alternativy,“ dodal.
Prvenství v Evropě drží Lotyšsko a my
Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu byl tok plynu do Evropy zatím stabilní. Západní země ale už delší dobu zvažují, jak snížit svou závislost na ruských energetických surovinách. Evropská komise začátkem března oznámila, že už letos plánuje omezit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Na počátku dubna pak předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého balíku unijních sankcí, jehož součástí je také zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.
V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.
Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.
Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.
Počet obětí ruského útoku na Dánskou radu pro uprchlíky poblíž Černigova vzrostl na 8. Dánská rada pro uprchlíky, jejíž zaměstnanci byli den předtím zraněni při ruském raketovém útoku v Černihivské oblasti, oznámila, že při útoku byli zabiti dva lidé a osm dalších bylo zraněno. Zaměstnanci Dánské rady pro uprchlíky se zabývali odminováním poblíž Černigova.
