Kreml „trestá“ Američany za sankce. Šéfovi Facebooku a viceprezidentce zakázal vstup do Ruska
Zakladatel a šéf společnosti Meta (dříve Facebook) Mark Zuckerberg, americká viceprezidentka Kamala Harrisová, její manžel a ještě dalších 26 Američanů se dostalo na „černou listinu“ lidí, kterým ruské ministerstvo zahraničí zakázalo vstup do Ruska. Informovala o tom dnes ruská média. Jde o odvetu Moskvy za dříve uvalené americké sankce na ruské představitele v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
„V odvetě za ustavičně se rozšiřující protiruské sankce, které administrativa Joea Bidena uvaluje na stále větší počet ruských občanů, a to jak státních představitelů a jejich příbuzných, tak zástupců podnikatelských, vědeckých a kulturních kruhů, se na seznam přidává 29 Američanů z řad vedoucích představitelů, podnikatelů, expertů a novinářů, podílejících se na vytváření protiruské agendy,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Uvedeným osobám, mezi kterými jsou mimo jiné šéf Bank of America, náměstkyně ministra obrany, mluvčí ministerstev obrany a zahraničí či manželka šéfa americké diplomacie, se zakazuje vstup do Ruska „na neurčito“.
Spojené státy ve středu v rámci dalšího balíku sankcí daly na svou „černou listinu“ první zástupkyni šéfka ruské centrální banky či náměstka ministra financí, jakož i dalších 28 osob a 40 podniků, připomněl list Kommersant.
