Dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu zablokoval přímo Scholz? Německý kancléř čelí kritice
Německé ministerstvo obrany vyškrtlo ze seznamu zbraní pro Ukrajinu těžkou techniku. Udělalo tak na žádost úřadu německého kancléře Olafa Scholze. Ve středu o tom informoval deník Bild, který uvádí, že má seznamy k dispozici. Těžké zbraně přitom byly na Ukrajinu připraveny poslat německé zbrojní firmy.
Německo na začátku války odmítalo Ukrajině poslat jakékoliv zbraně, nakonec ale svolilo, že přece jen něco pošle. Oznámilo podporu ve výši 1 miliardy euro a sestavilo seznam zbraní, které je ochotné Ukrajině poslat a které jsou schopné německé firmy poskytnout.
Seznam byl původně dlouhý 48 stran a obsahoval i těžké zbraně, jako tanky Leopard-2, obrněné transportéry Puma a Mader a další. Jenže když Ukrajina seznam dostala, byl významně osekaný. Německé ministerstvo obrany jej zkrátilo na 24 stran a vyškrtalo z něj všechny těžké zbraně, uvádí Bild. Zůstaly v něm také pouze tři původní požadavky Ukrajiny. Toto zkrácení podle deníku nařídil přímo úřad Scholze.
Německý zbrojní průmysl byl podle německých novinářů připravený tyto těžké zbraně poslat. Scholz ovšem uvedl, že Německo nemá možnost je poskytnout, argumentoval mimo jiné tím, že spojenci jako USA, Francie, Británie a Kanada také těžké zbraně neposlaly. To ovšem není pravda, tyto země je posílají. Bild rovněž uvádí, že podpora nakonec měla hodnotu jen 307 milionů euro, nikoliv 1 miliardu euro.
Když Ukrajina zkrácený seznam obdržela, Německu se ozvala, že neobsahuje to, co potřebuje. Německá administrativa podle Bildu nereagovala. Komentoval to i ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. „Na seznamu osekaném německou vládou nejsou žádné těžké zbraně (…) není tam nic, co opravdu potřebujeme,“ sdělil Melnyk.
Není to tabu, tvrdí šéfka diplomacie
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve středu v Rize sdělila, že Berlín se rozhodl nezveřejňovat informace o všech zbraních, které poskytl na podporu Ukrajiny, aby dodávky mohly být uskutečněny rychle.
Dodávky obrněných vozidel na Ukrajinu nejsou pro Německo „tabu, i když to tak v německé debatě někdy vyznívá“, dodala Baerbocková, podle které tyto dodávky už kabinet v Berlíně odsouhlasil. „V krátkodobém horizontu však nemáme k dispozici nic, co bychom mohli skutečně rychle a okamžitě dodat,“ zopakovala ministryně dřívější pozici německého kancléře Scholze.
Ohlášený občanský protest v Bratislavě proti krokům slovenského premiéra Roberta Fica v zahraniční politice tento pátek nebude. Na čtvrtek je ale do slovenské metropole svolána jiná protivládní demonstrace, za kterou stojí hlavně opoziční poslanec Alojz Hlina. Ten dohodu o uspořádání pouze jedné demonstrace oznámil po dnešním jednání se zástupci občanského sdružení Mír Ukrajině, jež původně svolalo novou demonstraci právě na pátek.
Slovenské sdružení Mír Ukrajině letos stálo za mohutnými protivládními protesty, jež v několika desítkách měst na Slovensku a také v zahraničí odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním se pak Fico setkal ještě dvakrát, naposledy minulý týden v Číně. Jiní evropští státníci zpravidla omezili kontakty s ruskými politiky, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
Ceny ropy se na začátku týdne zvyšují, reagují tak na rozhodnutí skupiny producentů OPEC+ zvýšit těžbu jen mírně. Obchodníci také do ceny zohlednili možnost dalších sankcí vůči Rusku a jeho energetickému sektoru.
Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:30 SELČ vykazovala růst o 0,8 procenta těsně nad 66 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,7 procenta a prodávala se téměř za 62,30 dolaru za barel. Minulý týden ceny klesly o více než tři procenta.
