Útok ruských hackerů v Česku pokračuje! Zasáhli i web vlády či kybernetický úřad
Útoky hackerů na některé české weby pokračují podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) i dnes, zaútočili například i na web vlády či samotný NÚKIB. Závažné dopady úřad neeviduje. ČTK to řekla mluvčí NÚKIB Alena Minxová. Na útoky hackerů kybernetický úřad upozornil ve středu, týkaly se například webů některých regionálních letišť nebo Českých drah. K útokům se přihlásila proruská hackerská skupina Killnet.
Podle NÚKIB šlo o takzvané DDoS útoky. Spočívají v tom, že z neznámých IP adres ze zahraničí přijde v jeden okamžik mnoho dotazů a stránky přestanou fungovat, takzvaně spadnou. Uživatelé se tak na napadený web nedostanou. Na web vlády se nyní sice lze připojit přes prohlížeč Firefox, nefunguje například ale přes Microsoft Edge, web je nedostupný.
Terčem útoku se stal mimo jiné internetové stránky vlády. „Naše webové stránky jsou od středečního večera terčem DDoS útoku,“ potvrdil dnes dopoledne na twitteru Úřad vlády. Dodal, že se proto může stát, že stránky nebudou v některých momentech dostupné.
České dráhy například řešily problém s výpadky mobilní aplikace Můj vlak, nefungoval on-line nákup jízdenek, problémy byly i s vyhledáváním spojů. Napadený byl i portál veřejné správy portal.gov.cz, uváděl, že „právě probíhá technologická odstávka za účelem posílení bezpečnosti webu“. Útokům čelily například i weby karlovarského, pardubického či ostravského letiště.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu uvedl, že na systémy českých státních i soukromých institucí vedli kybernetický útok ruští hackeři, žádné informace a soukromá data občanů podle něj neunikla. K útokům se přihlásila hackerská skupina Killnet. Podle ní šlo o desítku napadených webů. Jmenovala například i Komerční banku, která ale žádný takový útok podle zjištění ČTK nezaznamenala. Později ale přibyly další weby.
NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února. Nabádal organizace řídící se zákonem o kybernetické bezpečnosti i další tuzemské organizace, především média, k ostražitosti proti nejčastěji používaným technikám útoků a k aktualizaci informačních systémů, aby nedocházelo ke zneužití známých zranitelností. Doporučoval sérii úkonů, které ve varování popsal.
Na Ukrajinu na konci února vojensky zaútočilo Rusko. V úterý NÚKIB vydával statistiku kybernetických útoků za březen, bylo jich 14, což je průměr za posledních 12 měsíců. Za březen neevidoval žádný incident, který by byl prokazatelně spojený s válkou na Ukrajině.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
