Útok ruských hackerů v Česku pokračuje! Zasáhli i web vlády či kybernetický úřad
Útoky hackerů na některé české weby pokračují podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) i dnes, zaútočili například i na web vlády či samotný NÚKIB. Závažné dopady úřad neeviduje. ČTK to řekla mluvčí NÚKIB Alena Minxová. Na útoky hackerů kybernetický úřad upozornil ve středu, týkaly se například webů některých regionálních letišť nebo Českých drah. K útokům se přihlásila proruská hackerská skupina Killnet.
Podle NÚKIB šlo o takzvané DDoS útoky. Spočívají v tom, že z neznámých IP adres ze zahraničí přijde v jeden okamžik mnoho dotazů a stránky přestanou fungovat, takzvaně spadnou. Uživatelé se tak na napadený web nedostanou. Na web vlády se nyní sice lze připojit přes prohlížeč Firefox, nefunguje například ale přes Microsoft Edge, web je nedostupný.
Terčem útoku se stal mimo jiné internetové stránky vlády. „Naše webové stránky jsou od středečního večera terčem DDoS útoku,“ potvrdil dnes dopoledne na twitteru Úřad vlády. Dodal, že se proto může stát, že stránky nebudou v některých momentech dostupné.
České dráhy například řešily problém s výpadky mobilní aplikace Můj vlak, nefungoval on-line nákup jízdenek, problémy byly i s vyhledáváním spojů. Napadený byl i portál veřejné správy portal.gov.cz, uváděl, že „právě probíhá technologická odstávka za účelem posílení bezpečnosti webu“. Útokům čelily například i weby karlovarského, pardubického či ostravského letiště.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu uvedl, že na systémy českých státních i soukromých institucí vedli kybernetický útok ruští hackeři, žádné informace a soukromá data občanů podle něj neunikla. K útokům se přihlásila hackerská skupina Killnet. Podle ní šlo o desítku napadených webů. Jmenovala například i Komerční banku, která ale žádný takový útok podle zjištění ČTK nezaznamenala. Později ale přibyly další weby.
NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února. Nabádal organizace řídící se zákonem o kybernetické bezpečnosti i další tuzemské organizace, především média, k ostražitosti proti nejčastěji používaným technikám útoků a k aktualizaci informačních systémů, aby nedocházelo ke zneužití známých zranitelností. Doporučoval sérii úkonů, které ve varování popsal.
Na Ukrajinu na konci února vojensky zaútočilo Rusko. V úterý NÚKIB vydával statistiku kybernetických útoků za březen, bylo jich 14, což je průměr za posledních 12 měsíců. Za březen neevidoval žádný incident, který by byl prokazatelně spojený s válkou na Ukrajině.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
