Útok ruských hackerů v Česku pokračuje! Zasáhli i web vlády či kybernetický úřad
Útoky hackerů na některé české weby pokračují podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) i dnes, zaútočili například i na web vlády či samotný NÚKIB. Závažné dopady úřad neeviduje. ČTK to řekla mluvčí NÚKIB Alena Minxová. Na útoky hackerů kybernetický úřad upozornil ve středu, týkaly se například webů některých regionálních letišť nebo Českých drah. K útokům se přihlásila proruská hackerská skupina Killnet.
Podle NÚKIB šlo o takzvané DDoS útoky. Spočívají v tom, že z neznámých IP adres ze zahraničí přijde v jeden okamžik mnoho dotazů a stránky přestanou fungovat, takzvaně spadnou. Uživatelé se tak na napadený web nedostanou. Na web vlády se nyní sice lze připojit přes prohlížeč Firefox, nefunguje například ale přes Microsoft Edge, web je nedostupný.
Terčem útoku se stal mimo jiné internetové stránky vlády. „Naše webové stránky jsou od středečního večera terčem DDoS útoku,“ potvrdil dnes dopoledne na twitteru Úřad vlády. Dodal, že se proto může stát, že stránky nebudou v některých momentech dostupné.
České dráhy například řešily problém s výpadky mobilní aplikace Můj vlak, nefungoval on-line nákup jízdenek, problémy byly i s vyhledáváním spojů. Napadený byl i portál veřejné správy portal.gov.cz, uváděl, že „právě probíhá technologická odstávka za účelem posílení bezpečnosti webu“. Útokům čelily například i weby karlovarského, pardubického či ostravského letiště.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu uvedl, že na systémy českých státních i soukromých institucí vedli kybernetický útok ruští hackeři, žádné informace a soukromá data občanů podle něj neunikla. K útokům se přihlásila hackerská skupina Killnet. Podle ní šlo o desítku napadených webů. Jmenovala například i Komerční banku, která ale žádný takový útok podle zjištění ČTK nezaznamenala. Později ale přibyly další weby.
NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února. Nabádal organizace řídící se zákonem o kybernetické bezpečnosti i další tuzemské organizace, především média, k ostražitosti proti nejčastěji používaným technikám útoků a k aktualizaci informačních systémů, aby nedocházelo ke zneužití známých zranitelností. Doporučoval sérii úkonů, které ve varování popsal.
Na Ukrajinu na konci února vojensky zaútočilo Rusko. V úterý NÚKIB vydával statistiku kybernetických útoků za březen, bylo jich 14, což je průměr za posledních 12 měsíců. Za březen neevidoval žádný incident, který by byl prokazatelně spojený s válkou na Ukrajině.
Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.
Proces, v němž je francouzský politolog Laurent Vinatier v Rusku obviněn ze špionáže, začne pravděpodobně 28. února, informovala dnes agentura AFP s odkazem na právníka rodiny Vinatierových. Devětačtyřicetiletý Francouz je v Rusku vězněn od června 2024 a v říjnu téhož roku tam byl už odsouzen ke třem letům vězení. Za špionáž mu má hrozit až 20 let vězení.
Rusové v srpnu letošního roku zajali českého občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině. Informaci získali novináři z projektu Linie, kteří ji zveřejnili ve spolupráci s webem Seznam Zprávy. České ministerstvo zahraničí ČTK potvrdilo, že se případem zabývá. Zajatého jednadvacetiletého Hoanga Trana, který má české i vietnamské občanství, čeká podle ruských zdrojů soud v Luhanské lidové republice, což je mezinárodně neuznaný separatistický útvar na východě Ukrajiny. Hrozí mu trest od sedmi do 15 let vězení.
Novináře na situaci Trana upozornila jeho blízká známá, které se počátkem srpna přestal ozývat. Poté narazila na internetovém serveru Reddit a Youtube na videa, kde ho poznala. Tran na nich měl popálený obličej a obvázané zápěstí, o které měl přijít poté, co ruské síly prolomily jejich pozici.
„V minulosti se Rusové snažili co nejvíce zviditelnit své kruté zacházení vůči ukrajinským vojákům, včetně zveřejňování poprav a dalších forem válečných zločinů a nelidského chování,“ řekl ČTK analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Dodal, že Rusko využívá tímto způsobem informační prostor s cílem demoralizovat a popohnat k dezerci vojáky na ukrajinské straně.
