Vláda řešila pomoc Ukrajině. Čechům sníží spotřební daň na naftu a benzin
Vláda ve středu zasedla opět s premiérem Petrem Fialou (ODS), který prodělal covid. Řešila další pomoc válkou sužované Ukrajině včetně dodávky dalšího vojenského materiálu, ale také pomoc českým občanům. Shodla se přitom na snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 Kč na litr. Strategii ke zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny bude vláda schvalovat za týden.
Co schválila vláda
- Snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 Kč na litr.
- Dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu za 133 milionů korun. Rychlejší nákup vojenského materiálu za 48 miliard korun.
- Proplacení přesčasů policistů, hasičů a vězeňské služby během nouzového stavu. U policie to činí 87,6 mil. Kč, u hasičů 21 mil. Kč.
- Do nové funkce inspektora pro kybernetickou obranu dnes vláda jmenovala dosavadního zaměstnance ministerstva průmyslu a obchodu Jana Vacka.
- Vláda bude strategii pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny schvalovat za týden.
Fiala: Pomůže to snášet lépe ceny způsobené Putinovou válkou
Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes opět zúčastnil jednání vlády poté, co prodělal covid. Ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty uvedl: „Je to opatření, které v současné složité době jednoznačně pomůže všem občanům, kteří potřebují využívat automobily, ale také všem dopravcům, poskytovatelům veřejné dopravy a dalším. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině a boj, který vede Vladimir Putin proti západu.“
Snížení spotřební daně na naftu a benzin bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září. Vláda vedle toho nyní zvažuje stanovení maximálních marží u pohonných hmot, uvedl Stanjura. Je nespokojen s výsledky kontrol.
Snížení by přitom mohlo vést k poklesu cen u čerpacích stanic, ekonomičtí ministři ale již dříve probírali také možné negativní dopady plošných opatření. Z litru benzinu se nyní odvádí spotřební daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 Kč.
Vláda vedle toho schválila novely, které ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a silniční daň pro auta do 12 tun. Pro větší auta daň snižuje.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 Kč/l.
Z údajů společnosti CCS vyplývá, že benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v týdnu do 31. března zdražil o 16 haléřů na průměrných 44,34 koruny za litr, o 74 haléřů stoupla průměrná cena nafty na 46,95 Kč/l.
Strategii k uprchlíkům řešit teprve budou
Strategii pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny bude vláda schvalovat za týden 13. dubna a o den později ji předloží Sněmovně. Uvedl to vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Strategii, která se zabývá 13 oblastmi souvisejícími s příchodem uprchlíků, dnes k připomínkám dostali ministři i expertní skupina.
Rakušan uvedl, že strategie, kterou vytvořily meziresortní skupiny, předkládá řešení krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé a modeluje různé scénáře podle počtu příchozích do ČR. „Nejintenzivněji se zabýváme tím, který modeluje zhruba 250.000 až 300.000,“ uvedl. Podrobnější scénář vzniká i na počet půl milionu příchozích.
„Budou tu nějakou dobu, minimálně jeden rok, kdy platí ta dočasná ochrana, konzumovat služby, ale doufáme, že do toho systému i aktivně vstoupí, budou do něj přinášet i své hodnoty a začnou pracovat,“ řekl Rakušan.
Strategie je podle něj rozdělená do 13 oblastí, kterými jsou koordinace, právní status, digitalizace, řízení a řešení migrační krize, ubytování a bydlení, zaměstnání, integrace na trh práce, školství, sociální oblast, zdravotní oblast, adaptace a integrace v České republice, vnitřní bezpečnost ČR, komplexní evropská a mezinárodní strategie, financování a strategická komunikace vlády v této oblasti.
„Příští týden na zasedání vlády 13. dubna má být tento materiál schválen. Tím pádem splníme i termín, kde jsme zavázáni Poslaneckou sněmovnou do 14. 4. tohoto roku předložit takovýto strategický materiál,“ dodal Rakušan.
Další vojenský materiál na Ukrajinu
Vláda dnes také schválila další dodávku vojenského materiálu v hodnotě 133 milionů korun, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Materiál nespecifikovala.
Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá. List The Wall Street Journal v úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině činí 1,1 miliardy korun.
