Rus bojující za Ukrajinu popsal masakr v Buči: „Střílejí pro zábavu, silnice byla posetá těly“
Arťom Širobokov ze Samary se v roce 2017 stal prvním ruským občanem, který byl ve vlasti v nepřítomnosti odsouzen k pěti letům vězení za to, že se rozhodl bojovat v řadách ukrajinského dobrovolnického praporu Azov proti Rusku v Donbasu. Letos v únoru se znovu stal dobrovolníkem. Bojoval u Buče, kde padl do zajetí. Ještě před stažením ruských vojsk od Kyjeva hovořil v interview o válečných zločinech, které viděl, píše ruská redakce BBC na svém webu.
Rozhovor poskytnutý od 16. do 28. března BBC dříve nezveřejnila, protože nemohla řečené ověřit. Po stažení ruských sil se ve světových médiích objevily četné snímky z Buče dokazující, že Širobokovovo vyprávění odpovídá svědectvím velkého počtu lidí z okolí Kyjeva. Definitivně válečné zločiny může potvrdit plnohodnotné vyšetřování zmíněných událostí.
Jednotka, ve které se Arťom ocitl, odjela do města Vorzel, které leží asi 2,5 kilometru od Buče. Na tyto města přes Černobyl útočila ruská armáda nastupující z Běloruska.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc.
Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
„Čeká Ukrajinu nová hrozba, dokáží odpůrci Ukrajiny zvítězit ve volbách v Česku?“, ptá se v titulku k textu o českých parlamentních volbách server RBK-Ukrajina. Výsledek hlasování může ovlivnit zahraniční politiku členské země Evropské unie a NATO, která dosud důsledně podporovala Ukrajinu, zdůrazňuje zpravodajský server.
„Vedli jsme boj. Skupina se rozdělila na několik maličkých,“ vzpomíná Širobokov. „Já a ještě pár vojáků při hledání výhodného stanoviště jsme se dostali do boku nepřítele. Ztratili jsme kontakt s velitelem. Rusové zcela vyřadili spojení z provozu. Museli jsme se dostat k našim přes dvě obce kontrolované Rusy (Vorzel a Buča),“ uvedl.
Cestou z obklíčení Arťom a jeho druzi zakopali zbraně a převlékli se do civilu, ale stejně je v Buči nakrátko zajali. V tomto městě ruští vojáci podle Arťoma vytvořili zajatecký tábor, kde zadržovali i místní muže.
„Před tím jednomu dědkovi z naší skupiny (zajatců) prostřelili nohu, a proto se nikdo cestou nevzpouzel... Ale už skoro na místě někdo začal po naší skupině střílet. Všichni se rozprchli po dvorcích a přes ploty zpočátku utíkali do hloubi Buče, aby pak zkusili obejít soustředění ruských vojsk u Irpině a vrátili se do Kyjeva,“ vypráví.
Arťom říká, že jej zajali na ulici Jablonské v Buči. Nezajali ho kadyrovovci (Čečenci), ale výsadkáři či průzkumníci se slovanskými rysy. Zajatce chtěli předat ruské národní gardě.
Vojáci šacovali zajatce náhodně, zvláště je zajímali lidé s tetováním, které Arťom nemá. Širobokov upřesnil, že když jej 4. března nakrátko zajali, Rusové před jeho očima zastřelili jen jednoho staršího muže. Ale když je vedli do zajateckého tábora, „šli jsme po ulici poseté těly těch, které nyní ukazující na snímcích“, tvrdí.
Z obklíčení se Arťom dostával nakonec za čtyři dny. Když se nakonec vrátil do hlavního města, začal plánovat, v jaké jednotce bude dál bojovat za Ukrajinu. Na Google.doc také vytvořil dokument, kde popsal svá dobrodružství, a odkaz na něj rozeslal novinářům, které znal. Po odchodu ruských vojsk z Buče se svědectví místních obyvatel, zveřejněná v největších světových médiích, ukázala být velice podobnými Arťomovu vyprávění.
„Pokud v Chersonu a Melitopolu lidé chodí na demonstrace, je to proto, že tam funguje spojení se světem. V městečkách, přes které jsem putoval, nebylo mobilní spojení a internet a vše vypadalo zcela jinak,“ popsal Arťom cestu z obklíčení. „Střílejí civilisty. Pro zábavu. Pro své uspokojení. Nehledě na věk a pohlaví. Ulice, kterou mě vedli do zajateckého tábora, byla posetá těly babiček a dědečků. Chtěli navštívit sousedy, šli pro vodu, zůstali bez jídla... To bylo jedno. Mrtvoly ležely každých deset metrů,“ vyprávěl.
„Obyvatelstvo totálně nenávidí Rusy. Můj ruský přízvuk vyvolával v lidech divoký hněv, když jsem s nimi mluvil. Protože Rusové jim v roce 2022 uspořádali genocidu. Nenajde se jediný člověk, který by nepovažoval Rusy za zrůdy. Přeji si konec války, aby přestali zabíjet ukrajinské děti, bombardovat mírumilovná města. Rusové touží po konci války, aby se mohli najíst hamburgerů a koupit si noční stolek v Ikee. Jsme rozdílní. Nevím, jak by to mělo skončit, abych je přestal nenávidět,“ dodal Arťom.
Buča, Vorzel a Irpiň jsou nejbližší předměstí Kyjeva, která okupovala ruská vojska v prvních dnech války po výsadku na letišti firmy Antonov v Hostomelu. Současně s výsadkem se ruská vojska pokoušela útočit přes tyto obce na Kyjev od Černobylu. Okupace kyjevských předměstí trvala celkem více než měsíc, dokud ruské jednotky neustoupily k Bělorusku a neopustily Kyjevskou oblast.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov a ruské ministerstvo obrany popírají ruskou účast na vraždění civilistů v Buči. Zveřejněné snímky a videa o zločinech ruských vojáků označilo ministerstvo za provokaci a tvrdí, že „ani jediný civilista neutrpěl“, dokud město ovládali ruští vojáci. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil to, co se stalo v Buči, za zinscenované představení, dodala BBC.
