Žádost o ruku ve víru války: Mladý voják překvapil svou milou v ostřelované Oděse
O ruku ji požádal přímo před barikádami. Ukrajinský voják překvapil svou přítelkyni v Rusy sužované Oděse. Mladá žena nestačila skrývat své dojetí. Pár z přístavního města přitom není jediným, který uprostřed války myslí na svatbu.
Láska kvete za všech možných okolností. Důkazem toho je pár z ukrajinského přístavního města Oděsa. Ačkoli nad městem takřka neustále visí hrozba útoku, mladý voják se rozhodl v napjaté situaci mile překvapit svou přítelkyni. Když ho přišla navštívit před barikády, požádal ji o ruku.
Překvapená Ukrajinka jen stěží skrývala své dojetí. Když ji její milý obdařil ještě velkou květinou, neubránila se slzám. Dojatí byli i lidé na sociálních sítích. „Tomuto páru přeji dlouhý a krásný život,“ napsal jeden z nich. „Dobro zvítězí nad zlem,“ dodal. „Bláznivě jsem se zamiloval do ukrajinského lidu. Ta láska ke své zemi, k sobě navzájem a ke zvířatům mi bere dech,“ uvedl další z diskutujících.
Svatba v ruinách
Své ano si v Charkově řekli i lékaři Nasťa s Antonem. Svatební fotky má zamilovaný pár vskutku originální. Nafotili se přímo v ruinách Rusy zdevastovaného města. Oba dva již před válkou pracovali jako zdravotníci na plný úvazek. Když ale na Ukrajině Vladimir Putin rozpoutal hotové peklo, rozhodli se uplatnit své zkušenosti a stali se dobrovolníky. V Charkově tak pomáhají obětem zasaženým válkou. Mezitím si ale stihli odskočit ke svatebnímu obřadu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
