„Poslouchej, Viktore.“ Zelenskyj se obul do Orbána. Památník v Budapešti zaplavily boty připomínající Mariupol
Na maďarského premiéra Viktora Orbána cílil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém čtvrtečním projevu. Orbán se totiž staví do pozice neutrála a odmítá povolit průjezd vojsk NATO přes své území, stejně tak nechce, aby se přes Maďarsko vezly dodávky zbraní na Ukrajinu. Podle Zelenského není nač čekat a apeloval na Orbána, aby se šel podívat na nábřeží v Budapešti, kde stojí pomník obětem masových vražd. Právě k nim totiž dochází mimo jiné v Mariupolu a Orbán by si to podle Zelenského měl uvědomit. Maďaři začali k památníku nosit další boty, které připomínají utrpení Ukrajinců.
Kvůli ruské agresi na Ukrajině se řada států světa postavila na stranu Ukrajinců a ostře se vymezila proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jasný názor má v tomto například USA a většina Evropské unie. Česká republika se řadí mezi ty státy, které téměř okamžitě vyjádřily Ukrajině podporu a které začaly na okupované území zasílat materiální i pěněžní pomoc.
K Česku se připojilo i Slovensko a Polsko – tedy státy z aliančního uskupení Visegrádská čtyřka. Jak ale název sám napovídá, jedná se o alianci čtyř států. A jeden z nich otevřenou podporu Ukrajině nejenže nevyhlásil, ale dokonce brání tomu, aby se na území dostala pomoc ze zahraničí. Nutno nicméně dodat, že ruský útok odsoudil.
Řeč je o Maďarsku, které se od vypuknutí invaze staví spíše do pozice neutrála. Nicméně řada komentátorů poukazuje na to, že maďarský premiér Viktor Orbán je znám pozitivním vztahem s Putinem a za neutrální pozicí tak vidí spíše nevyslovenou podporu Rusku. Na Orbána nyní uhodil i prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore“
Zelenskyj v projevu reaguje na postoj Orbán, který nechce nechat přes maďarské území projet jednotky NATO a nedovolí ani průjezd zásilek zbraní. Stejně tak váhá, zdali má přestat obchodovat s Ruskem. „Tisíce lidí umírá. A vy váháte, zda pustit zbraně skrz území, nebo ne. Váháte, zda obchodovat s Ruskem? Tady není čas váhat,“ uvedl Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore, víš co se děje v Mariupolu? Prosím, jestli můžeš, běž se podívat na vaše nábřeží, podívej se na ty boty. Uvidíš, že masové vraždy mohou být součástí i tohoto světa,“ apeloval Zelenskyj na Orbána.
„Ty boty. To samé se děje v Mariupolu, dospělým, dětem i prarodičům,“ zdůraznil Zelenskyj v emotivním projevu.
Maďaři na Zelenského projev reagovali okamžitě. K památníku začali nosit boty. Je jich tam 300 párů, právě tolik je podle oficiálních zdrojů obětí v Mariupolu. Ve skutečnosti jic ale je násobně víc.
Orbán: Musíme hájit své zájmyBudapest, today pic.twitter.com/uIIsxrBTJr
— Budapest Calling (@GasparusMagnus) March 27, 2022
Maďarský premiér nyní ve své domovině sbírá politické body před blížícími se volebami. Ve svých projevech opakuje, že nenechá Maďarsko zatáhnout do válečného konfliktu. „Rusko hledí na ruské zájmy, zatímco Ukrajina hledí na ukrajinské zájmy. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou přemýšlet myslemi Maďarů a cítit srdci Maďarů. Musíme hájit své vlastní zájmy,“ prohlásil Orbán. „Musíme zůstat mimo tuto válku. Proto nepošleme na bojiště žádné vojáky nebo zbraně,“ řekl také.
Dříve se Orbán s Putinem často setkával. V největším rozpuku epidemie nakupoval z Ruska vakcínu Sputnik. V Moskvě dokonce domlouval dostavu jaderné elektrárny Paks. Ještě před samotnou invazí se také potkal s Putinem, dle jeho slov šlo o mírová vyjednávání. Jak již bylo zmíněno, nyní se staví do role neutrála, čímž i dle komentátorů získává body u svých voličů.
Ruská generální prokuratura dnes prakticky zakázala činnost lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), kterou označila za nežádoucí. Moskva v době více než tři roky trvající ruské agrese proti Ukrajině tvrdě postupuje proti zahraničním nevládním organizacím, které se stejně jako AI kriticky vyjadřují o počínání režimu prezidenta Vladimira Putina.
„Londýnské sídlo Amnesty je centrem příprav světových rusofobních projektů financovaných komplici režimu v Kyjevě,“ uvedla ruská generální prokuratura. Označení organizace za nežádoucí znamená de facto zákaz její činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.
Amnesty International opakovaně kritizuje Putinův režim například za věznění vůdčích představitelů opozice. Hovoří také o válečných zločinech ruské armády při agresi proti Ukrajině. Letos mimo jiné vydala zprávu, v níž poukazovala na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku.
„Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah americké administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit.
Dnešní telefonát prezidentů Trumap a Putina podle něho naváže na páteční jednání v Istanbulu, kde se k přímým rozhovorům poprvé po více než třech letech sešla ukrajinská a ruská delegace. Znepřátelené země se dohodly jedině na výměně 1000 válečných zajatců na každé straně.
Peskov dnes řekl, že Putin před rokem 2022 vyvinul velké úsilí, aby Rusko svých cílů dosáhlo diplomatickou cestou, Západ ale podle něho prezidentovy návrhy odmítal. „Když na politické a diplomatické dráze nezbývá žádný prostor, je zahájena speciální vojenská operace,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin je před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věří, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. Dnes to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky.
Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila, a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit, a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území.
„Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce,“ řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. „Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou,“ dodal.
Orbán se také neúčastnil cesty premiérů do Kyjeva, kam vyrazil český premiér Petr Fiala (ODS), polský předseda vlády Mateusz Morawiecki a slovinský předseda Janez Janša. Údajně se měl účastnit i slovenský premiér Eduard Heger, dal ale na doporučení bezpečnostních složek a cestu nepodnikl. Heger litoval, že na Ukrajinu nevyrazil. Dle svých slov lidi na Slovensku zklamal.
Blesk Zprávy českého premiéra oslovily, aby projev Zelenského okomentoval. Reakci vám poskytneme hned, jak to bude možné.
