„Poslouchej, Viktore.“ Zelenskyj se obul do Orbána. Památník v Budapešti zaplavily boty připomínající Mariupol
Na maďarského premiéra Viktora Orbána cílil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém čtvrtečním projevu. Orbán se totiž staví do pozice neutrála a odmítá povolit průjezd vojsk NATO přes své území, stejně tak nechce, aby se přes Maďarsko vezly dodávky zbraní na Ukrajinu. Podle Zelenského není nač čekat a apeloval na Orbána, aby se šel podívat na nábřeží v Budapešti, kde stojí pomník obětem masových vražd. Právě k nim totiž dochází mimo jiné v Mariupolu a Orbán by si to podle Zelenského měl uvědomit. Maďaři začali k památníku nosit další boty, které připomínají utrpení Ukrajinců.
Kvůli ruské agresi na Ukrajině se řada států světa postavila na stranu Ukrajinců a ostře se vymezila proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jasný názor má v tomto například USA a většina Evropské unie. Česká republika se řadí mezi ty státy, které téměř okamžitě vyjádřily Ukrajině podporu a které začaly na okupované území zasílat materiální i pěněžní pomoc.
K Česku se připojilo i Slovensko a Polsko – tedy státy z aliančního uskupení Visegrádská čtyřka. Jak ale název sám napovídá, jedná se o alianci čtyř států. A jeden z nich otevřenou podporu Ukrajině nejenže nevyhlásil, ale dokonce brání tomu, aby se na území dostala pomoc ze zahraničí. Nutno nicméně dodat, že ruský útok odsoudil.
Řeč je o Maďarsku, které se od vypuknutí invaze staví spíše do pozice neutrála. Nicméně řada komentátorů poukazuje na to, že maďarský premiér Viktor Orbán je znám pozitivním vztahem s Putinem a za neutrální pozicí tak vidí spíše nevyslovenou podporu Rusku. Na Orbána nyní uhodil i prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore“
Zelenskyj v projevu reaguje na postoj Orbán, který nechce nechat přes maďarské území projet jednotky NATO a nedovolí ani průjezd zásilek zbraní. Stejně tak váhá, zdali má přestat obchodovat s Ruskem. „Tisíce lidí umírá. A vy váháte, zda pustit zbraně skrz území, nebo ne. Váháte, zda obchodovat s Ruskem? Tady není čas váhat,“ uvedl Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore, víš co se děje v Mariupolu? Prosím, jestli můžeš, běž se podívat na vaše nábřeží, podívej se na ty boty. Uvidíš, že masové vraždy mohou být součástí i tohoto světa,“ apeloval Zelenskyj na Orbána.
„Ty boty. To samé se děje v Mariupolu, dospělým, dětem i prarodičům,“ zdůraznil Zelenskyj v emotivním projevu.
Maďaři na Zelenského projev reagovali okamžitě. K památníku začali nosit boty. Je jich tam 300 párů, právě tolik je podle oficiálních zdrojů obětí v Mariupolu. Ve skutečnosti jic ale je násobně víc.
Budapest, today pic.twitter.com/uIIsxrBTJr
— Budapest Calling (@GasparusMagnus) March 27, 2022
Orbán: Musíme hájit své zájmy
Budapest, today pic.twitter.com/uIIsxrBTJr
— Budapest Calling (@GasparusMagnus) March 27, 2022Maďarský premiér nyní ve své domovině sbírá politické body před blížícími se volebami. Ve svých projevech opakuje, že nenechá Maďarsko zatáhnout do válečného konfliktu. „Rusko hledí na ruské zájmy, zatímco Ukrajina hledí na ukrajinské zájmy. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou přemýšlet myslemi Maďarů a cítit srdci Maďarů. Musíme hájit své vlastní zájmy,“ prohlásil Orbán. „Musíme zůstat mimo tuto válku. Proto nepošleme na bojiště žádné vojáky nebo zbraně,“ řekl také.
Dříve se Orbán s Putinem často setkával. V největším rozpuku epidemie nakupoval z Ruska vakcínu Sputnik. V Moskvě dokonce domlouval dostavu jaderné elektrárny Paks. Ještě před samotnou invazí se také potkal s Putinem, dle jeho slov šlo o mírová vyjednávání. Jak již bylo zmíněno, nyní se staví do role neutrála, čímž i dle komentátorů získává body u svých voličů.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček na obranu i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Mitsotakis vítá návrh Evropské komise na rozvolnění fiskálních pravidel ohledně výdajů na obranu. Řecko dlouhodobě patří mezi unijní země, které vydávají na armádu a vojenské technologie největší podíl svého HDP. Děje se tak mimo jiné kvůli obavám ze souseda a regionálního rivala Turecka. V minulosti přitom Řecko mělo výrazné problémy s veřejnými financemi.
Podle Mitsotakise čeká členské státy a Evropskou komisi ještě podrobnější debata, jak financovat obranné plány EU. Evropská komise mimo jiné navrhuje systém půjček ve výši 150 miliard eur, některé státy však vyzývají k tomu, aby se hledaly i další zdroje financování. Mitsotakis by uvítal, kdyby vedle půjček plány obsahovaly i nevratné fondy.
Ve městě Engels po dronovém útoku z Ukrajiny vypukl požár na vojenském letišti a byla poškozena řada budov, napsal saratovský oblastní gubernátor Roman Busargin. Vzplála podle něj letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.
Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).
V rámci takzvané makrofinanční asistence dostává Ukrajina zvýhodněné půjčky, které jsou kryté výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU. Jedná se především o majetek ruské centrální banky. V rámci programu by EU měla poskytnout Ukrajině 18 miliard eur, první tři miliardy eur blok uvolnil v lednu.
„Pomáháme ukrajinské ekonomice zůstat na nohou a obnově kritické infrastruktury poničené ruskou agresí,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle sdělení komise může Kyjev peníze použít pro pokrytí svých současných a budoucích vojenských či rozpočtových potřeb a na výdaje na obnovu země.
Orbán se také neúčastnil cesty premiérů do Kyjeva, kam vyrazil český premiér Petr Fiala (ODS), polský předseda vlády Mateusz Morawiecki a slovinský předseda Janez Janša. Údajně se měl účastnit i slovenský premiér Eduard Heger, dal ale na doporučení bezpečnostních složek a cestu nepodnikl. Heger litoval, že na Ukrajinu nevyrazil. Dle svých slov lidi na Slovensku zklamal.
Blesk Zprávy českého premiéra oslovily, aby projev Zelenského okomentoval. Reakci vám poskytneme hned, jak to bude možné.
