„Poslouchej, Viktore.“ Zelenskyj se obul do Orbána. Památník v Budapešti zaplavily boty připomínající Mariupol
Na maďarského premiéra Viktora Orbána cílil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém čtvrtečním projevu. Orbán se totiž staví do pozice neutrála a odmítá povolit průjezd vojsk NATO přes své území, stejně tak nechce, aby se přes Maďarsko vezly dodávky zbraní na Ukrajinu. Podle Zelenského není nač čekat a apeloval na Orbána, aby se šel podívat na nábřeží v Budapešti, kde stojí pomník obětem masových vražd. Právě k nim totiž dochází mimo jiné v Mariupolu a Orbán by si to podle Zelenského měl uvědomit. Maďaři začali k památníku nosit další boty, které připomínají utrpení Ukrajinců.
Kvůli ruské agresi na Ukrajině se řada států světa postavila na stranu Ukrajinců a ostře se vymezila proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jasný názor má v tomto například USA a většina Evropské unie. Česká republika se řadí mezi ty státy, které téměř okamžitě vyjádřily Ukrajině podporu a které začaly na okupované území zasílat materiální i pěněžní pomoc.
K Česku se připojilo i Slovensko a Polsko – tedy státy z aliančního uskupení Visegrádská čtyřka. Jak ale název sám napovídá, jedná se o alianci čtyř států. A jeden z nich otevřenou podporu Ukrajině nejenže nevyhlásil, ale dokonce brání tomu, aby se na území dostala pomoc ze zahraničí. Nutno nicméně dodat, že ruský útok odsoudil.
Řeč je o Maďarsku, které se od vypuknutí invaze staví spíše do pozice neutrála. Nicméně řada komentátorů poukazuje na to, že maďarský premiér Viktor Orbán je znám pozitivním vztahem s Putinem a za neutrální pozicí tak vidí spíše nevyslovenou podporu Rusku. Na Orbána nyní uhodil i prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore“
Zelenskyj v projevu reaguje na postoj Orbán, který nechce nechat přes maďarské území projet jednotky NATO a nedovolí ani průjezd zásilek zbraní. Stejně tak váhá, zdali má přestat obchodovat s Ruskem. „Tisíce lidí umírá. A vy váháte, zda pustit zbraně skrz území, nebo ne. Váháte, zda obchodovat s Ruskem? Tady není čas váhat,“ uvedl Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore, víš co se děje v Mariupolu? Prosím, jestli můžeš, běž se podívat na vaše nábřeží, podívej se na ty boty. Uvidíš, že masové vraždy mohou být součástí i tohoto světa,“ apeloval Zelenskyj na Orbána.
„Ty boty. To samé se děje v Mariupolu, dospělým, dětem i prarodičům,“ zdůraznil Zelenskyj v emotivním projevu.
Maďaři na Zelenského projev reagovali okamžitě. K památníku začali nosit boty. Je jich tam 300 párů, právě tolik je podle oficiálních zdrojů obětí v Mariupolu. Ve skutečnosti jic ale je násobně víc.
Budapest, today pic.twitter.com/uIIsxrBTJr
— Budapest Calling (@GasparusMagnus) March 27, 2022
Orbán: Musíme hájit své zájmy
Budapest, today pic.twitter.com/uIIsxrBTJr
— Budapest Calling (@GasparusMagnus) March 27, 2022Maďarský premiér nyní ve své domovině sbírá politické body před blížícími se volebami. Ve svých projevech opakuje, že nenechá Maďarsko zatáhnout do válečného konfliktu. „Rusko hledí na ruské zájmy, zatímco Ukrajina hledí na ukrajinské zájmy. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou přemýšlet myslemi Maďarů a cítit srdci Maďarů. Musíme hájit své vlastní zájmy,“ prohlásil Orbán. „Musíme zůstat mimo tuto válku. Proto nepošleme na bojiště žádné vojáky nebo zbraně,“ řekl také.
Dříve se Orbán s Putinem často setkával. V největším rozpuku epidemie nakupoval z Ruska vakcínu Sputnik. V Moskvě dokonce domlouval dostavu jaderné elektrárny Paks. Ještě před samotnou invazí se také potkal s Putinem, dle jeho slov šlo o mírová vyjednávání. Jak již bylo zmíněno, nyní se staví do role neutrála, čímž i dle komentátorů získává body u svých voličů.
Finsko by mělo zvážit opětovné zavedení nášlapných min do výzbroje své armády, prohlásil finský prezident Alexander Stubb. Důvodem je napětí s Ruskem, se kterým má Finsko společnou hranici. Finsko se v roce 2012 přidalo k Ottawské úmluvě, která používání nášlapných min a dalších obdobných zbraní zakazuje. „Svět je nyní velmi odlišný od doby, kdy jsme se přidali k Ottawské úmluvě,“ uvedl prezident. Důvodem je podle něj především válka na Ukrajině a agresivnější chování Ruska. „Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko a tuto hrozbu musíme nějak vyřešit,“ uvedl dále Stubb.
Stubb poukázal na to, že Ukrajina se brání ruské invazi mimo jiné používáním min. Podle informací tisku z konce listopadu americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině, což má posílit obranu této země. Spojené státy ani Rusko se k Ottawské úmluvě, kterou podepsalo na 160 zemí, nikdy nepřidaly.
O nášlapných minách se vede ve Finsku veřejná debata. V uplynulých měsících vznikla v zemi petice za zavedení těchto zbraní do výzbroje finské armády, dokument na konci listopadu měl 50.000 signatářů. K diskusi vyzval i náčelník finské armády Janne Jaakkola. Podle něj je ale konečné rozhodnutí na politicích. Podle serveru Yle odstoupení od Ottawské úmluvy v současnosti odmítají jen dvě opoziční strany - Levicová aliance a Zelení.
„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz na začátek své předem veřejně neohlášené návštěvy Kyjeva. „Ukrajina se může na Německo spolehnout.“
Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Další program z bezpečnostních důvodů zveřejněn nebyl.
Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu. Od začátku ruské invaze z února 2022 Německo podle údajů spolkové vlády poslalo nebo slíbilo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur. Do této částky je započítaný i nový balík pomoci. „Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady,“ řekl Scholz k objemu německé pomoci Kyjevu.
Dočasné územní ústupky Rusku jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým zpravodajským webem Table.Briefings to řekl bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Důležité podle něj je, aby Kyjev dostal za dočasné ústupky bezpečnostní garance.
„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg. Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.
Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je podle něj ale tento požadavek nerealistický. „Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.
Orbán se také neúčastnil cesty premiérů do Kyjeva, kam vyrazil český premiér Petr Fiala (ODS), polský předseda vlády Mateusz Morawiecki a slovinský předseda Janez Janša. Údajně se měl účastnit i slovenský premiér Eduard Heger, dal ale na doporučení bezpečnostních složek a cestu nepodnikl. Heger litoval, že na Ukrajinu nevyrazil. Dle svých slov lidi na Slovensku zklamal.
Blesk Zprávy českého premiéra oslovily, aby projev Zelenského okomentoval. Reakci vám poskytneme hned, jak to bude možné.
