„Poslouchej, Viktore.“ Zelenskyj se obul do Orbána. Památník v Budapešti zaplavily boty připomínající Mariupol
Na maďarského premiéra Viktora Orbána cílil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém čtvrtečním projevu. Orbán se totiž staví do pozice neutrála a odmítá povolit průjezd vojsk NATO přes své území, stejně tak nechce, aby se přes Maďarsko vezly dodávky zbraní na Ukrajinu. Podle Zelenského není nač čekat a apeloval na Orbána, aby se šel podívat na nábřeží v Budapešti, kde stojí pomník obětem masových vražd. Právě k nim totiž dochází mimo jiné v Mariupolu a Orbán by si to podle Zelenského měl uvědomit. Maďaři začali k památníku nosit další boty, které připomínají utrpení Ukrajinců.
Kvůli ruské agresi na Ukrajině se řada států světa postavila na stranu Ukrajinců a ostře se vymezila proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jasný názor má v tomto například USA a většina Evropské unie. Česká republika se řadí mezi ty státy, které téměř okamžitě vyjádřily Ukrajině podporu a které začaly na okupované území zasílat materiální i pěněžní pomoc.
K Česku se připojilo i Slovensko a Polsko – tedy státy z aliančního uskupení Visegrádská čtyřka. Jak ale název sám napovídá, jedná se o alianci čtyř států. A jeden z nich otevřenou podporu Ukrajině nejenže nevyhlásil, ale dokonce brání tomu, aby se na území dostala pomoc ze zahraničí. Nutno nicméně dodat, že ruský útok odsoudil.
Řeč je o Maďarsku, které se od vypuknutí invaze staví spíše do pozice neutrála. Nicméně řada komentátorů poukazuje na to, že maďarský premiér Viktor Orbán je znám pozitivním vztahem s Putinem a za neutrální pozicí tak vidí spíše nevyslovenou podporu Rusku. Na Orbána nyní uhodil i prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore“
Zelenskyj v projevu reaguje na postoj Orbán, který nechce nechat přes maďarské území projet jednotky NATO a nedovolí ani průjezd zásilek zbraní. Stejně tak váhá, zdali má přestat obchodovat s Ruskem. „Tisíce lidí umírá. A vy váháte, zda pustit zbraně skrz území, nebo ne. Váháte, zda obchodovat s Ruskem? Tady není čas váhat,“ uvedl Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore, víš co se děje v Mariupolu? Prosím, jestli můžeš, běž se podívat na vaše nábřeží, podívej se na ty boty. Uvidíš, že masové vraždy mohou být součástí i tohoto světa,“ apeloval Zelenskyj na Orbána.
„Ty boty. To samé se děje v Mariupolu, dospělým, dětem i prarodičům,“ zdůraznil Zelenskyj v emotivním projevu.
Maďaři na Zelenského projev reagovali okamžitě. K památníku začali nosit boty. Je jich tam 300 párů, právě tolik je podle oficiálních zdrojů obětí v Mariupolu. Ve skutečnosti jic ale je násobně víc.
Orbán: Musíme hájit své zájmyBudapest, today pic.twitter.com/uIIsxrBTJr
— Budapest Calling (@GasparusMagnus) March 27, 2022
Maďarský premiér nyní ve své domovině sbírá politické body před blížícími se volebami. Ve svých projevech opakuje, že nenechá Maďarsko zatáhnout do válečného konfliktu. „Rusko hledí na ruské zájmy, zatímco Ukrajina hledí na ukrajinské zájmy. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou přemýšlet myslemi Maďarů a cítit srdci Maďarů. Musíme hájit své vlastní zájmy,“ prohlásil Orbán. „Musíme zůstat mimo tuto válku. Proto nepošleme na bojiště žádné vojáky nebo zbraně,“ řekl také.
Dříve se Orbán s Putinem často setkával. V největším rozpuku epidemie nakupoval z Ruska vakcínu Sputnik. V Moskvě dokonce domlouval dostavu jaderné elektrárny Paks. Ještě před samotnou invazí se také potkal s Putinem, dle jeho slov šlo o mírová vyjednávání. Jak již bylo zmíněno, nyní se staví do role neutrála, čímž i dle komentátorů získává body u svých voličů.
„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.
Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.
Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.
Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.
Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.
Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.
Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.
Orbán se také neúčastnil cesty premiérů do Kyjeva, kam vyrazil český premiér Petr Fiala (ODS), polský předseda vlády Mateusz Morawiecki a slovinský předseda Janez Janša. Údajně se měl účastnit i slovenský premiér Eduard Heger, dal ale na doporučení bezpečnostních složek a cestu nepodnikl. Heger litoval, že na Ukrajinu nevyrazil. Dle svých slov lidi na Slovensku zklamal.
Blesk Zprávy českého premiéra oslovily, aby projev Zelenského okomentoval. Reakci vám poskytneme hned, jak to bude možné.
